Na druhý konec světa nejdřív rok co rok jezdila na soustředění, před čtyřmi lety se bývalá olympionička do Afriky odstěhovala nadobro. A loni vzkázala: "Lucie Zelenková je minulostí, zvykejte si na Lucii Reed." Našla si manžela a v Africe zakotvila.
Sedmatřicetiletá účastnice her v Aténách se dnes baví svým vlastním sportem a tréninkem party triatlonistů. Ve čtyřicetičlenné skupině se mísí začátečníci s profesionály.
"Triatlon roste neuvěřitelným způsobem," prozradila. "V lednu se tu jel střední Ironman, kde startovalo tři tisíce lidí a vyprodáno bylo ještě před uzávěrkou přihlášek. Plavání je tu populární, stejně tak maratony. A v Kapském Městě se jezdí cyklistický závod s 25 tisíci účastníků každý rok."
Ona sama bydlí v Johannesburgu, národnostním Babylonu v jihoafrickém vnitrozemí. "Sloni nebo lvi nám tady normálně nepobíhají," smála se Zelenková. "Je to normální civilizovaná země, žádná divočina. I když... K moři je to 600 kilometrů na jednu, nebo 1500 na druhou stranu. A cestou třeba 300 kilometrů nepotkáte ani vesničku."
V největším jihoafrickém městě s třemi miliony obyvatel si teď užívá léto. "Teplo, venku 30 stupňů, sluníčko, modré nebe," hlásila. "Paráda."
Zrovna se vrátila z tréninku, hodinu a půl běžela. "I na kole tady jezdím sama. Není to takové, jak si většina lidí představuje," vysvětlila. "Když nechodíte tam, co nemáte, je to všechno v pohodě. Samozřejmě jsou tu slumy, kde bydlí černoši, a jít tam, to bych si opravdu koledovala."
Lucie Zelenková
Přesto ve městě zlata, jak se její nové domovině přezdívá, nebezpečí zažívá. Za to poslední si ale může sama. Na jeden z běžeckých tréninků vyrazila po silnici a špatně odhadla výšku jednoho z billboardů. Bum a už ležela v bezvědomí, ve špitále jí sešívali čelo.
"Myslela jsem si, že jsem menší," vyprávěla. "Byla to jenom moje chyba, myslela jsem na něco jiného. Že to byla hlavní silnice, způsobila jsem menší dopravní zácpu. Všichni hned zastavovali."
Po letech v olympijském triatlonu změnila Zelenková zaměření - v dlouhých triatlonech zvýšila objemy a snížila intenzitu, trpěla totiž astmatem a při vysokých tepových frekvencích v závodech častěji zkolabovala, než se dostala do cíle.
Proto teď volí závody u moře, kde nemocí tolik netrpí. A o víkendu na Srí Lance ovládla polovičního Ironmana. A co ten celý? A rovnou nejslavnější, na Havaji? Při premiéře v roce 2009 byla Zelenková třiadvacátá, tehdy si slíbila: Musím přijet ještě jednou a zlepšit se. Loni vylézala první z moře, jenže do cíle se nedostala. "Kona mi asi není souzená," tušila jihoafrická Češka.
Ani letos nebude nejslavnější Ironman její metou, termínově totiž vychází do africké zimy. "Takže bych musela trénovat někde v teple," říkala Zelenková. "A oproti ostatním holkám, co dělají dlouhé triatlony, jsem já velká holka. Ne že bych byla tlustá, ale v horku a dusnu budu vždycky trpět víc. Nemá cenu vybírat si závod, který mi nesedí, radši si najdu takový, kde můžu vyhrát. Hlavní cíle sezony jsou Ironman v Rothu a New York."
