Čeho se bojíte?
Kamarády, které jsem tu měl dřív, už těžko potkám. Musím si zvyknout na jiné lidi, na jiný styl i na jiné mezilidské vztahy.
Čekáte závist?
Mám trochu strach. Lidé jsou tu asi závistivější než v Německu. Závist straší.
V Německu závist není?
Je na jiné úrovni. Je to spojené s životním standardem. V Německu je střední třída, co si žije dobře. U nás je hodně bohatých, ale taky hodně lidí, kteří žijí z měsíce na měsíc.
Co ještě vás děsí?
Nemohu říct, že je všechno špatné. Tak to není. Ale rodiče mají míň času na děti. Nevychovávají je z finančních důvodů. Starají se, aby bylo co k snědku. Pachtí se za kšefty, za výdělkem. Slyším, že se na školách prodávají drogy, mám z toho strach.
Jak to vypadá s drogami na školách v Německu?
V Německu je to taky. Ale v jiné míře, jinak se proti tomu bojuje. Nerad se navážím do politiků, ale vím, že lidé jsou nespokojeni, jak jsou formulovány zákony. Politici by měli pomáhat lidem, aby se měli líp, ne sami sobě. Pořád procházíme porevoluční fází. Máme se odkud učit. Západní státy už si tím prošly.
Je docela odvážné takhle při návratu mluvit...
Je to hodně ožehavé téma. Člověk musí hodně vážit slova. Všude jsou dobří a špatní lidé. Na každého má vliv okolní svět. Doufám, že narazím spíš na ty dobré.
Přes všechny pochyby jdete zpátky. Proč vlastně?
Bylo složité skloubit bundesligu s cestováním na reprezentační zápasy Evropské ligy. Když jsem měl jet do Česka, bylo to jako výlet ven. Do Frýdlantu jsem to měl 1200 kilometrů. Ráno jsem sedl do auta, celý den řídil a druhý den večer hrál. A pak jsem v Německu byl jedenáct let. To je dlouhá doba. Připadalo mi to jako stereotyp.
Rodina s vaším rozhodnutím souhlasila?
Moje čtyřletá dcera začne za dva roky chodit do školy. Neprovedl bych jí, aby musela začínat školu v Německu a pak si zvykat na Česko. Za dva, za tři roky bych byl stejně nucen se vrátit. I když dcera mluví německy dobře, dětem to jde samo.
Ligu budete hrát za Horní Suchou. Proč zrovna tam?
K jednání došlo jen s jejím majitelem Jaromírem Zlámalem. Řekl jsem své podmínky a on kývnul. Je tam dobrá hala a profesionální trenér. Dohodli jsme se, že budu hrát jen play off, tam se dostanou i beze mě. Budu mít víc času na rodinu i na turnaje v Japonsku.
V Japonsku vás čeká start na turné Super Circuit, kde nejlepší světoví hráči sehrají ve dvou letních termínech sto zápasů ve sto dnech. Co to obnáší?
Je to velká tvrďárna. Člověk se musí starat o všechno sám, zařídit si letenky, hotely. Z komerční stránky je to výhodná akce.
Kdo sérii financuje?
Je to jeden z největších dodavatelů kimon v Japonsku. Finančně je na tom velmi, velmi dobře.
O kolik se hraje?
Celková dotace je 6,2 milionu dolarů (asi 220 milionů korun pozn. red.). Vítěz si vydělá minimálně milion dolarů (asi 36 milionů korun - pozn. red.). Dostáváme i startovné podle umístění ve světovém žebříčku.
Jste v nejvyšší skupině seriálu. Bylo těžké v ní získat místo?
Byl jsem dost tvrdý. Řekl jsem, že když nebudu hrát v áčku, tak nikde. Spousta lidí by tam chtěla hrát.
Jaké máte povinnosti?
Pokud bych byl zraněn, musím předložit dokument od doktora. Jinak by hrozilo vysoké penále. Nemohu si to dovolit.
Asi ani nechcete, ne?
Je to dobře placené. Na druhou stranu je to daleko.
