Novinku, že Mezinárodní federace stolního tenisu ITTF ve čtvrtek jako první sportovní organizace vyslyšela úterní doporučení Mezinárodního olympijského výboru pozvat zástupce Ruska a Běloruska zpátky do soutěží, tuzemští stolní tenisté vesměs přijímají.
Ačkoli si uvědomují mimořádnou citlivost tématu a válku na Ukrajině odsuzují, zároveň soucítí s kolegy a mnohdy i kamarády, kteří v posledním roce nemohli prokazovat své dovednosti na reprezentačním poli.
Federace stolního tenisu jako první rozhodla o návratu Rusů a Bělorusů |
„Myslím si, že je správné, že se Rusové a Bělorusové mohou vrátit na mezinárodní scénu. Neměli by trpět za to, co jejich prezident udělal, neberu je vůbec jako součást války,“ říká česká mužská jednička Tomáš Polanský.
Jelikož působí v Saarbrückenu, předním celku německé bundesligy, zažil napřímo nezvyklou situaci, která v této elitní soutěži panuje. Za osmý celek tabulky Neu-Ulm hrají hned čtyři mladí Rusové: Vladimir Sidorenko, Lev Kacman, Maxim Grebněv a Nikita Artěmenko, koučuje je jejich krajan Dimitrij Mazunov.
„Ale když už dlouhé roky žijí a trénují v Německu a mohou startovat v bundeslize, nevidím důvod zakazovat jim hrát mezinárodně. V lize je podle mě každý bere úplně normálně a nikdo nehledí na to, že jsou to Rusové,“ pokračuje Polanský.
Turnaje se zkvalitní
Zmínění ruští reprezentanti patří k největším evropským talentům, Kacman a Grebněv v roce 2021 ovládli čtyřhru na seniorském mistrovství Evropy, přestože jim bylo teprve 20 a 19 let. Sidorenko se o rok dříve stal kontinentálním šampionem ve dvouhře do 21 let.
Mezi muži však po loňském útoku své země na Ukrajinu mezinárodní úspěchy sbírat nemohli, ITTF je z turnajů vyloučila.
Neutrální, bez symbolů. MOV doporučil návrat Rusů a Bělorusů do soutěží |
„Samozřejmě jsem si všímal, že na turnajích nebyli, a bylo mi jich trochu líto, protože se stolnímu tenisu věnují celý život, bojovali o lepší výsledky, a najednou kvůli rozhodnutí svého prezidenta dostali zákaz,“ líčí Polanský.
„Kdyby prezidenta podporovali a byli ve válce osobně, je to úplně jiná situace, ale tak to vůbec není.“
Stejný názor zastává i Zdena Blašková, čerstvá mistryně republiky ve dvouhře a ve světovém žebříčku třetí Češka.
Česká stolní tenistka Zdena Blašková
„Myslím si, že hráči a hráčky za válku nemůžou. Jestli ji podporují, nebo ne, už je jen jejich věc, ale pokud budou pod neutrální vlajkou, nevidím v tom problém, protože stejně je to třeba i v tenise,“ připomíná praxi zavedenou tenisovými organizacemi ATP a WTA, které od začátku války reprezentantům agresorských zemí pouze odebraly vlajku.
„Stolní tenisté stejně hráli klubové soutěže a nemohli ‚jen‘ na mezinárodní scénu. Turnaje se teď určitě zase zkvalitní, jelikož Rusko patří mezi špičku v Evropě. Já osobně s jejich návratem problém nemám, ale i kdybych měla, nic s tím nezmůžu, protože rozhodnutí je na jiných lidech,“ přemítá Blašková.
Hana Matelová, na 34. pozici světového žebříčku nejlepší česká reprezentantka, k celé problematice nezaujímá vyhraněný postoj. „Jde o pohyb na tenkém ledě,“ upozorňuje.
Zákaz bolí víc než sankce
„Na jednu stranu je mi sportovců, kteří nemohou hrát, líto, na druhou samozřejmě válku na Ukrajině nepodporuju. Můžeme si říkat, že politika do sportu nepatří, ale kdyby proti sobě nastoupily Ruska a Ukrajinka, nedovedu si představit, co by se mohlo stát. Sama nevím, co bych dělala, kdybych byla v postavení ukrajinské sportovkyně.“
Mnoho těchto citlivých konfrontací nabízí například tenis. A Ukrajinka Marta Kosťuková odmítá soupeřkám z agresorských zemí podávat ruku u sítě, její krajanka Lesja Curenková zase hovoří o „etickém konfliktu“, který prožívá před každým utkáním s Ruskou či Běloruskou.
Curenková: Hrát s Ruskami a Běloruskami? Je to pro nás etický konflikt |
Právě kvůli těmto palčivým střetnutím by reprezentanty agresorských států zcela vyloučil ze všech sportů reprezentační trenér českých stolních tenistek do 15 let Tomáš Vrňák. „Zákaz účasti sportovců má větší dopad než některé ekonomické sankce,“ domnívá se.
„Vůbec nechápu, jak by mohl sportovec ze země, která zaútočila na jinou, stát na startu, zatímco sportovec napadené země je třeba už mrtvý nebo bojuje na frontě. ITTF jako jedna z prvních organizací zavedla stopku, na což jsem byl hrdý, teď se za ITTF stydím.“
Tyto pohledy zvažují i zástupci dalších sportů, kteří přemýšlí, jak s doporučením MOV naložit.
