Podle přátel však byla jednou z prvních obětí státem organizovaného dopingu.
"Když jsme spolu trénovaly, Hanka najednou prudce výkonnostně vylétla a já jsem se zamýšlela nad tím, proč šla tak rychle nahoru na rozdíl od nás ostatních," vzpomínala před rokem v televizním pořadu Reportéři ČT Julie Luhanová, kamarádka Trejbalové a kolegyně z atletického oddílu v Mariánských Lázních.
Nejdříve uvěřila oficiálnímu vysvětlení lékařů, ale po roce 1972 začala pochybovat. Tehdy na rakovinu náhle zemřela další členka oddílu, čtyřiadvacetiletá Jiřina Špačková. Byla stejně talentovaná jako Trejbalová a obě měly společného sportovního doktora. Právě on zřejmě podpůrné léky atletkám předepisoval.
"Chodili jsme všichni k panu doktorovi Bradnovi. Mně osobně třeba naordinoval léky kvůli tomu, že mám slabé kosti," přiznala pro Reportéry ČT také Vlasta Vacková, další bývalá kolegyně obou zemřelých atletek.
"Když jsem s tím přišla domů, maminka je hned vyhodila do popelnice a říkala: Vlasto, ty máš naopak až moc silný kosti. Od té doby mi to trochu vrtalo v hlavě. Měla jsem pocit, že tam nebylo všechno v pořádku," dodala.
Další podezření
Trejbalová a Špačková však nebyly jedinými sportovci z bývalého Československa, u nichž se spekuluje, že příčinou jejich smrti byly následky užívání dopingu.
Na rakovinu zemřela v roce 1999 také vynikající dálkařka Jarmila Nygrýnová-Strejčková. Patřila k nejlepším atletkám české historie, stala se halovou mistryní Evropy, už 24 let drží svým výkonem 689 centimetrů český rekord ve skoku do dálky.
Jenže vždy nad ní visel stín dopingu. Bývalý vzpěračský reprezentant Jan Helebrant před dvěma roky pro deník Sport řekl: "Vím bezpečně, že dopovala. Bylo to vidět na její fyziognomii. To je jasné."
|
Československý doping |
Přitom Nygrýnová nebyla žádnou naivní sportovkyní. Vystudovala tři vysoké školy: pedagogiku v Plzni, psychologii a Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Později učila na základní škole, tlumočila, věnovala se alternativní medicíně a makrobiotické stravě.
Na rakovinu varlat zemřel v roce 1974 další dálkař Jaroslav Brož. Také u něj se spekuluje, že vinu nesou podpůrné prostředky. Byl to podobný případ jako u dvou mariánskolázeňských atletek – Brož umřel mladý, teprve ve 24 letech, a rakovina přišla nečekaně rychle.
Trojnásobný mistr republiky po sobě nechal i dvě malá dvojčata, Roberta a Jaroslava.
Anabolika možná měla vliv i na předčasné úmrtí koulaře Jiřího Skobly. Bývalý mistr Evropy, jenž v padesátých letech překonal desetkrát světový rekord, zemřel před 28 lety, bylo mu osmačtyřicet.
Doping nejspíše zkrátil život i diskaři Jiřímu Žembovi.
