Spolupráce se jachtařkám natolik osvědčila, že spolu budou jezdit dál. Dokonce myslí na olympijské hry v Pekingu 2008, a proto Kratzigová v blízké době požádá o české občanství.
Skvělé účinkování Šmídové s Kratzigovou na MS "470" ocenil i prezident této lodní třídy. "Je až neuvěřitelné, jak se Češka s dívkou z Texasu dokázaly za tak krátkou dobu dát dohromady a atakovat na šampionátu medaile," napsal na internetu Darren Dunkley-Smith.
"Když jsem to četla, tak jsem si uvědomila, že v nás asi něco zvláštního je. Ale přirozený talent, to nejsem," řekla Šmídová na dnešní tiskové konferenci v Praze.
Třicetiletá jachtařka musela opustit třídu Evropa, v které získala na olympijských hrách v Aténách stříbro, jelikož ta byla vyloučena z dalšího olympijského programu. Nejdříve zkusila třídu Laser Radial, ale ta ji nenadchla, a proto usedla do 470. "A dnes vím, že jsem vsadila na dobrou kartu. Mohu v ní čekat daleko lepší výsledky a útočit na medaile," řekla Šmídová sebevědomě.
Její spolupráce s Kratzigovou se píše od přelomu ledna a února. Tehdy začaly jako žákyně a učitelka, kterou doporučil přítel Šmídové Mark Mendelblatt. "Představila mi loď a otestovala mě," vzpomněla si Šmídová. Záhy dostala od trenérky pochvalu, že má skvělý cit pro kormidlování. Tak jistě řídila plachetnici se zavřenýma očima, až ji Kratzigová podezřívala, že podvádí. "Ne, ani jsem nemrkla," ujistila Šmídová a získala si respekt.
O dva měsíce později oslovila Kratzigovou, zda by s ní nechtěla závodit. "Zalichotilo jí to, začala o tom přemýšlet a nakonec kývla," uvedla závodnice z Neratovic. Hned při prvním Světovém poháru dojely třetí a na mistrovství světa čtvrté! "Já nechci jezdit na chvostu, tohle jsme čekaly," řekla Šmídová.
Na mistrovství světa startovaly pod českou vlajkou, což pravidla mezinárodní federace při splnění snadných podmínek umožňují. Pro olympijské hry už ovšem musí mít Kratzigová české občanství. "Určité kroky už se podnikly. Za týden by měla Elizabeth podat v New Yorku žádost a mohly bychom v Pekingu jet společně," doufala Šmídová.
Přechod z jedné lodní třídy do jiné není snadný, vylámalo si na tom zuby mnoho jiných jachtařů. Šmídová nikoli. "Závodění na Evropě a čtyřistasedmdesátce je dost podobné, platí zde stejné principy," tvrdila. Vypořádat se musela s faktem, že není na palubě sama. "A hlavně je to dvakrát větší loď než Evropa a nemá jednu, ale tři plachty," vypočítala rozdíly.
Skvělou rychlost měla loď Šmídové proti větru, i díky pomoci japonského výrobce plachet, ale zaostávala při bočním a zadním větru. "Musíme hodně jezdit závody, abychom to zvládly a byly ještě lepší," řekla. Má k dispozici dvě lodě, jednu v Americe a druhou v Evropě. "Náklady jsou oproti Evropě trojnásobné," porovnala. Finančně jí pomáhá Český olympijský výbor a osobní partneři.
S Kratzigovou mluví anglicky, a přestože jazyk ovládá, tak si občas na vodě nerozuměly. Dvakrát došlo k nedorozumění. "Na vodě je pusa plná soli, není čas a vykřikují se jen hesla, takže se to může stát, ale snad to brzy pomine. Jde totiž o sekundy a každá taková chyba by nás mohla něco stát," řekla Šmídová.
S Kratzigovou česká jachtařka vychází výborně na vodě i na souši. Američanka je raní ptáče, což Šmídové padlo do noty. "Já si ráda pospím a ona mezitím připraví loď," uvítala Šmídová, že Američanka ráno ustrojí loď a vše zkontroluje. "Já jen přijdu a jdeme na vodu," dodala. Na oplátku pak loď ošetřuje večer.
