Dokonalá koncentrace, krátký pohled dolů z více než dva metry vysoké překážky. K pravé noze, která stojí na zadní části skateboardové desky, se připojuje levá a závod začíná. Jezdec nabírá rychlost, míří k první překážce a snaží se o první trik. Prkno se stejně jako závodník otočí ve vzduchu o tři sta šedesát stupňů, deska přitom ale drží pod nohama jezdce jako přilepená. Podařilo se. Nabité hlediště aplauduje a devadesátivteřinová jízda, k níž burácivě vyhrává hudba stylu hard core či hip hop, pokračuje. Jeden borec končí, ale na svou příležitost předvést se při pražských závodech Světového poháru Mystic SK8 Cup v jedné ze skateboardingových disciplín - Streetstyle - čekají další mladíci. Jsou oblečeni ve volných kalhotách a plandavých trikách, jež nahrazují dres, protože se honosí jménem sponzora. Další jezdec není tolik úspěšný, přesto jej několik tisíc diváků odmění za povedené kousky aplausem. Vše se opakuje pořád dokola. Kvalitu jízdy hodnotí pět rozhodčích, kteří vybírají nejlepší. Na světovou elitu zatím domácí jezdci nemají, i když Tomáš Rejman, ředitel pražského Mystic SK8 Cupu, tvrdí, že se rozdíl snížil. "Díky rostoucímu zájmu o skateboarding se propad zmenšil, ale stále je propastný." V Česku se tomuto sportu věnuje asi deset tisíc mladých lidí. "Máme ale nadějné jezdce, a když vydrží, mohou se za několik let světové špičce vyrovnat," věří. Popularita skateboardingu, který se v Česku řadí spíš mezi netradiční sporty, roste. Svědčí o tom i vznik nových skateparků. "V poslední době jich v Čechách přibylo osm," prozrazuje Rejman, který se domnívá, že skateboarding je jedním z nejnáročnějších sportovních odvětví vůbec. "Přesto ale všechno spěje k tomu, že se stane nejpopulárnější sportovní aktivitou městské mládeže," tvrdí odvážně. Skateboarding je náročný, protože jezdec musí skloubit orientaci v prostoru, koordinovat let těla i skateboardového prkna. "Tenis se může naučit hrát třeba deset tisíc lidí jen tím, že prostě bude dřít. Pro skateboarding se ale člověk musí narodit. To není jen dřina, ale i docela nebezpečný sport. Než se člověk naučí nějaký obtížný trik, stojí to pěknou bolest a podlitiny. Jak ho ale jednou zvládne, většinou už pády nehrozí," říká Rejman. "O výjimečnosti snad svědčí i to, že špička má stále jen okolo stovky lidí." Kromě nebezpečně vyhlížejících pádů může někoho odradit od skateboardingu i fakt, že jej veřejnost spojuje s drogami, což Rejman vyvrací. "U opravdových skateboardistů je to nesmysl. Tenhle sport je bojem o milimetry. Navíc jezdci dosahují díky vývoji čím dál větších rychlostí, a pády tak daleko víc bolí. Člověk proto musí být absolutně koncentrovaný," brání závodníky. S názorem Rejmana souhlasí i jeden z nejlepších domácích jezdců na minirampě, v současnosti třetí muž Českého poháru, Jiří Šimek. "Nevím, proč si to lidé myslí. Na jízdu se musím plně soustředit a moc nevnímám ani potlesk diváků," říká. "Mě třeba na skateboardingu láká to, že je člověk v pohodě a ještě se může vozit. Je to skvělý koníček," dodal mladík. Ve svém volnu vydrží Šimek trénovat ve skateparku na ostrově Štvanice třeba osm hodin. "Člověk ale musí mít dobrý pocit z toho, že si zajezdil a třeba při závodech pak záleží na tom, jak se povede první trik. Teď jsem třeba při Mystic SK8 Cupu viděl ty nejlepší jezdce a ohromně mě to motivuje, protože hvězdy udělají třeba trik, který by mě vůbec nenapadl," prozradil devatenáctiletý jezdec, jehož přáním je vyhrát Český skateboardingový pohár. "O tom ale tady sníme všichni."
19. července 1999
