Když se zeptáte, kdy naposledy se šampionát konal na tak lehké trati, kanoista Stanislav Ježek odpoví: "Před deseti lety." Také tehdy bylo jeho dějištěm Seu d´Urgell...
Dokonce i drobná Štěpánka Hilgertová, které má raději vodu o menší síle, si najednou posteskne: "O trochu náročnější, než je tady, bych rozhodně snesla. V porovnání s olympiádou je to z extrému do extrému."
Rovněž deblkanoista Jaroslav Volf, parťák Ondřeje Štěpánka, povídá: "Kanál nám moc nesedí. Je moc lehký. Nám vyhovují spíš ty těžší. Bude to dost o fyzičce."
Program MSČtvrtek: 15.00 kvalifikace C2 muži a K1 ženy. |
Ale bude to také o radosti? Jak pro koho. "Kdyby bylo víc vody, je tu hezčí svezení," přemýšlí Ježek. Jenže víc vody jim organizátoři nepustí. Panuje krize a každý další kubík stojí peníze. Tudíž v kanálu je nejen lehko, je tu zároveň také mělko. Pořád do něčeho narážejí. Do umělých překážek, do dna.
"Bouchneš lodí zadkem, zabereš o dno," líčí Ježek. "Moc mi to tady nesedí. Jak jsem velkej, často zavadím pádlem o dno. Cvrčci jako Slovák Martikán to mají snažší, na dno nedosáhnou."
Přesto je právě Seu kanálem, kde se psala historie českého vodního slalomu. Jen vzpomínejte.
Rok 1992: V Seu se konají vodácké soutěže barcelonské olympiády. Lukáš Pollert je zlatý, deblkánoe Šimek-Rohan stříbrná. A mladičká Štěpánka Hilgertová startuje na první ze svých pěti olympiád.
Rok 1999: Seu hostí nejúspěšnější mistrovství světa novodobé historie českého vodního slalomu: Hilgertová zlatá, deblkánoe Jiras-Máder rovněž!
A rok 2009? Šéftrenér Jiří Pultera říká: "Budu spokojený s jakoukoliv medailí z individuálních kategorií. I když lidí, co ve světě na tu medaili mají, neustále přibývá. A my nejsme tak daleko jako Slováci."
Individuální medailez OH a MS od roku 2000 |
Pouze jednou po rozpadu federace se přihodilo, aby Češi ze světového šampionátu nepřivezli žádnou individuální medaili. Neslavný primát drží australský Penrith z roku 2005. Letos však reprezentanti vůbec poprvé vyšli naprázdno při mistrovství Evropy. Až červencové finále Světového poháru v Augsburgu přineslo naději: 2. Hilgertová, 3. Volf-Štěpánek.
"Na jaře jsem tápala, pochybovala o sobě. Léto mi zvedlo náladu. Teď cítím, že šance tady je," říká Hilgertová. Kajakářce je 41 let. V jejím věku nikdo nikdy světovou medaili nezískal. Změní to?
Věk nevnímá, tělo s ním spolupracuje. "O něm bych mohla mluvit v superlativech. Cítím se mnohem líp nž loni nebo předloni. Žádný zatejpovaný loket ani nic jiného mě netrápí. Pomohla mi i kůra kryoterapie."
Hůř na tom byl kanoista Ježek, pátý muž z olympiády. Natržený břišní sval způsobil, že nemohl trénovat. "Ve Světovém poháru to byla bída, nemohl jsem se pořádně zavěsit, dát kontra. Naordinoval jsem si měsíc volna, abych se dal dohromady. Ale bolí to pořád."
Minimálně na finále pro deset nejlepších však Ježek myslí. V Seu si nejen on chce spravit chuť. Volf se Štěpánkem věří, že dají zapomenout na pokažené finále mistrovství Evropy, kde minuli branku. Kajakářka Irena Pavelková sní o své první velké světové medaili.
Deblkanoisté Jiras a Máder by při svém posledním šampionátu kariéry rádi připomněli, jak dobře kdysi v Seu jezdili. Celkem dvanáct českých lodí bude na startu. Dvanáct nadějí pro stupně vítězů.
