Při čekání na tah se lidé smáli

Praha - Všechny partie šachového turnaje v Praze se hrály ve dvou sálech najednou. V tom vrchním - pod stropními freskami secesních andělů - bojovali samotní šachisté. A o patro níž se každý jejich obrazovkou přenášený tah rozebíral a vymýšlelo se pro něj případné pokračování. Hlavní slovo měli zkušení čeští šachisté, do diskusí se ale zapojovali i diváci. Zatímco nahoře vládla tichá a někdy dusná atmosféra, dole byl ruch. Ani pro laika tam šachy nevypadaly jako spleť neprůhledných nápadů. Rozhodování hráčů mu bylo vysvětleno. Někdy se zezdola ozval i smích - komentátoři byli vtipní vypravěči.

Když hráči nad nimi dlouze přemýšleli, krátili čas spoustou historek. Trumfovali se při nich jako baviči v silvestrovské estrádě. V pondělí například v průběhu druhého finále vzpomínal český velmistr Jan Smejkal na nedoslýchavého Tigrana Petrosjana, bývalého mistra světa: "Když vytahoval naslouchadlo, většinou nabízel remízu."

"To já mám lepší historku," nedalo Vlastimilu Jansovi, druhému z komentátorů. "Když byl jednou proti mně Petrosjan v horší pozici a já sám sobě zašeptal, že by to mohla být remíza, slyšel okamžitě." Párkrát se oba muži vžili do svého povídání tak, že si nevšimli tahů seshora, na něž čekali. Zaujatí lidé vypadali, že jim to nevadí.

 


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž

Témata: Šachy