"Takhle špatně jsem na světovém šampionátu ještě nedopadl," přiznává třiatřicetiletý veslovod David Jirka, který na olympijských hrách v Aténách 2004 dovedl českou párovku k památnému stříbru. "Ale všechno je jednou poprvé," usmívá se, byť poněkud hořce.
České párové veslování, kde muži mozolnatých dlaní třímají dvě vesla, si užívá slávy skifaře Ondřeje Synka, nyní již trojnásobného mistra světa. Další disciplíny však tonou hlouběji a hlouběji. Párová čtyřka v sestavě David Jirka, Jakub Houska, Petr Buzrla, Martin Basl je navíc dokladem, jak těžce se veslování potýká s nástrahami současné doby.
"Co chcete od posádky, jejíž tři členové studují a dva z nich navíc chodí do práce, takže trénujeme brzy ráno a potom až v podvečer?" klade otázku Jirka, který je ze zmíněné čtveřice jediným plnohodnotný profesionálem v pražské Dukle. "Ale zaplaťpánbůh, že kluci jsou i vedle svých dalších povinností ochotni po večerech dřít.
Myšlenky na veslování si zakázal
Posádka vznikla teprve letos, po jarních kontrolkách. "Myslel jsem, že v Amsterdamu můžeme postoupit do šestičlenného finále nebo skončit těsně za ním. Bohužel jsem se zmýlil, svět nám ujel, nebo se spíš hodně vyrovnal. Když jsme v minulosti skončili za špičkou tři vteřiny, stačilo to na finále B. Teď taková ztráta znamená větší propad," chmuří se veslovod.
Příčinu vidí také v malém počtu kvalitních veslařů. "Když mi bylo dvacet, na kontrolních závodech se sešlo padesát skifařů. Finále A jeli Ondra Synek, Vašek Chalupa, Milan Doleček mladší a další, ale ještě finále C mělo úroveň. Dnešní jarní kontrolky připomínají spíš komedii, skifařů je míň a míň. Takže jsme jen čtyři bez náhradníka, zbývající dva solidní skifaři Andrle s Plockem jezdí na dvojskifu," předkládá realitu.
Nechce říkat, že by jej přepadl pocit zmaru. "Ještě jsem o tom nepřemýšlel, mám dovolenou a věnuju se dětem. Sedmnácté místo, to je děs, ale teď jsem si myšlenky na veslování zakázal. Až se sejdeme v loděnici, budeme si muset sednout a všechno si vyříkat."
Podle posledních zpráv ale český veslařský sport zaznamenal v posledních letech příliv mládí, zejména díky úspěchům skifařů Synka a Knapkové. "Jenže než se to projeví, to potrvá. Nezapomeňte, že s mladými veslaři se musí pracovat roky, a není to legrace, protože tréninkové objemy nejsou malé. Když přijde sedmnáctiletý kluk do střediska, tak je to neskutečná dřina, než se dostane na nějakou úroveň. Bude se někomu vůbec chtít?" přemítá.
Rodinu přestěhoval do Prahy
Sám je příkladem veslařské věrnosti. Podobně jako se kdysi Synkův slavný předchůdce Václav Chalupa přestěhoval s rodinou do Račic, aby to měl co nejblíž k umělému kanálu, přestěhoval Jirka, rovněž rodák z Jindřichova Hradce, před pár lety své nejbližší do domu na periferii Prahy.
"Chtěl jsem, abychom byli spolu pořád, jinak by děti vyrůstaly v Jindřichově Hradci prakticky beze mě. Takhle jsme v pohodě."
Budoucnost zatím neřeší, odchod z Dukly kvůli neplnění výkonnostních cílů mu prý nehrozí. "Mám smlouvu do příštího roku, kdy bychom měli na mistrovství světa ve Francii, které bude zároveň olympijskou kvalifikací, usilovat o účast v Riu. Ale uvidíme po dovolené. Vždycky jsem říkal, že moje mety jsou vysoko, jenže teď, po Amsterdamu, mě ovládla taková... bezmoc," našel správné slovo.
Přesto si myslí, že má smysl, aby posádka pokračovala. "Druhý rok ve společné lodi už bývá mnohem lepší." je přesvědčený.
Ze světového šampionátu ve francouzském Aiguebelette 2015 však postoupí na hry pouhých osm lodí namísto dřívějších jedenácti. "To je krutý klíč, ale musíme se o to pokusit, kluci tím olympijským snem žijí taky," má jasno.
