Berete druhé místo po pěti zlatých medailích jako zklamání?
Zklamaný jsem z průběhu závodu, protože bylo jasné, že fouká „povítr“ a musí se to napálit, což se taky stalo. Zůstal jsem ale viset a nešlo to dojet, když byl (vítězný Nor Borch) loď přede mnou. Když jsem dával nástup, on na to reagoval. V tom větru je to hrozně těžké. Loď má velkou rychlost a nepošťoucháváte ji silou, spíš technicky a švihem. A ztráta byla prakticky nedojetelná.
Z veslařského žargonu: Co znamená „dostat kraba“?„Veslař ve fázi, kdy vyndává veslo z vody, ho nějakým způsobem správně nevyndá - třeba kvůli poryvu větru. Veslo, které se nevyndá dostatečně kolmo, se o vodu zadrhne a zmizí pod ní. Loď se zastaví a přetočí se ze správného směru. Veslař ho musí vyrvat ven a rozjet znovu tempo, i když jsou už všichni daleko. Třeba se to stane i na osmě, člověka to z lodě může i díky setrvačnosti vystřelit.“ |
Co se vám přihodilo na startu?
Hned po třech čtyřech tempech jsem se chytil o bójku, zůstalo mi pod vodou veslo. Dostal jsem kraba, jak se říká. Zastavil jsem se a Nor mi poodjel na tři čtvrtě lodě. První pětistovku jsem se snažil, aby mi neujel, ale nechal jsem tam hrozně moc energie, a ztratil tak celý závod. Pokazil jsem ho vlastně hned v jeho úvodu. Mám na to letos nějakou smůlu, na Světovém poháru Lucernu mi zase vyletělo veslo z ruky, teď jsem chytil kraba. Snad to bude příští rok lepší.
Stává se často, že závodník veslem zachytí o bójku?
Není to běžné. Ale ani si nemyslím, že by to byla moje extra velká chyba, ale stalo se. Kjetil Borch byl taky blízko bójek, ale nějak to ukormidloval.
Šlo tomu tedy nějak předejít?
Na startu nás drží taková kapsa za špičku lodě. Loď by měla být rovně, ale foukalo přímo z boku. Po trati se to srovná, foukalo po větru. Jak ale fouklo, hodilo mě to na bójky, já se o jednu chytil, otočilo se mi veslo a zůstalo pod vodou.
Zpravodajstvíz finále čtěte zde |
I před startem to bylo hektické. Pořadatelé měnili dráhy. Vás přesunuli z dráhy číslo 3 na pětku. Byl to problém?
Asi to bylo nakonec lepší. Proto se vyplatí vyhrát semifinále, aby měl člověk jistotu. Trochu mě ale pořadatelé zklamali před startem. Říkali mi, že bude dvacetiminutové zpoždění. Najednou ale vidím soupeře, jak už jdou na vodu. Běžel jsem rychle zjišťovat, co se děje. A oni: žádné zpoždění, jedeme podle plánu. Ale teď už je to jedno...
Zlatý Nor Borch zvítězil v dráze číslo 6, která byla díky větru nejvýhodnější. Souhlasíte?
Veslování je venkovní sport a musíme to tak brát. I když jsem viděl ženský skif, jak Irka Puspureová vyhrála o hroznej flák před Jeannine Gmelinovou, což byla jasná favoritka, která předtím vyhrávala vše, co se dalo. Ale tak se to nedá brát. Dneska jsme byli druzí, příště můžeme být první.
Mrzí vás, že jste nezískal rekordní šestý titul?
Už jsem o tom mluvil před šampionátem. Pro mě nejsou statistiky zase tak moc důležité. Zlato by bylo hezčí. Tak jich teď mám pět a půl (usměje se). Uvidíme, jak to půjde příští rok. Třeba to vyjde. Moje kariéra je ověnčená medailemi, tohle bylo sedmnácté finále a dvanáctá medaile.
A cílem je kariéru pozlatit za dva roky v Tokiu. Co vám směrem k olympiádě ukázal šampionát v Plovdivu?
Jo, ale dobrý. Je to pozitivní. Furt jsem na špičce, o zlatou můžu furt jet. Tokio je ale ještě hodně daleko. Hlavní bude se na olympiádu kvalifikovat příští rok. Postupuje prvních devět lodí, což se může zdát jako jednoduché, ale úplně jednoduché to není a musí se to sejít.
