Martina Sáblíková na MS v rychlobruslařském víceboji v Amsterdamu.

Martina Sáblíková na MS v rychlobruslařském víceboji v Amsterdamu. | foto: AP

Sáblíková o MS: Bruslemi jsem rozrážela vodu. Ale atmosféra? Fantazie

  • 5
Teprve potřetí od roku 2007 se rychlobruslařka Martina Sáblíková vrací z mistrovství světa ve čtyřboji bez vícebojařské medaile, skončila celkově šestá. Tentokrát si však namísto hmotného kovu odváží z Amsterodamu jedinečné zážitky z unikátní akce a ujišťuje: „Bylo to cosi neuvěřitelného.“

Jak se vám bruslilo v dešti?
Něco takového jsem dlouho nezažila. Při závěrečné pětce bylo na ledu už hrozně moc vody a při teplotě 15 stupňů byl navíc strašně měkký. Bruslemi jsem doslova rozrážela vodu. Ať jsem dělala cokoliv, prostě to nejelo. Ale pocitově byla ještě horší než pětka má páteční trojka. Myslela jsem si, že když při ní pojedu krátký krok, tak tím na té zdejší krupici nějaký čas vydělám. A ono se ukázalo, že ne. Protrpěla jsem si trojku od začátku do konce, protože tu techniku už během jízdy nemůžete měnit. Hrozně mě bolely nohy. Petr (kouč Novák) mi pak řekl, že nebylo chytré takhle jet.

Přesto jste si šampionát na otevřeném ledu na Olympijském stadionu užila, jak jste si přála?
Určitě. Atmosférou šlo o neuvěřitelné, neskutečné mistrovství. Byl to mazec, fantazie, co tu ti lidé dokázali udělat, bez ohledu na ten vytrvalý déšť.

Olympijský stadion připomínal vřící kotel.
Dá se to tak říct. A pokaždé když vyhlásili moje jméno, stadion doslova zahučel. K tomu všemu světelná show, prostě nádhera.

10.března 2018 v 16:28, příspěvek archivován: 11.března 2018 v 19:47

Sold out crowd at the Olympic Stadion of Amsterdam for the ISU World Allround Speed Skating Championships 2018. #️⃣ #AllroundSpeed #SpeedSkating https://t.co/GUQF6GYsK5

Také proto, že organizátoři pozvali dlouhý zástup legend rychlobruslení?
Právě. Bývalí šampioni předávali i malé medaile za jednotlivé disciplíny. Třeba mně ji za trojku dával Rintje Riitsma (šestinásobný mistr světa) a za pětku jedna z někdejších ruských mistryň světa.

Už ve čtvrtek jste se ve společnosti 43 žijících mistrů světa ve víceboji fotografovala v místním Rijksmuseu. Jak jste si mezi nimi připadala?
Bylo to moc hezké, ale zároveň i zvláštní. Ze začátku jsem tam jen postávala na kraji, koukala po nich a nechtělo se mi věřit, že tam jsem. A oni přicházeli a zdravili mě, všichni ti, které jsem obdivovala, když jsem začínala. Třeba Gianni Romme nebo Jochem Uytdehaage. Říkala jsem si: To není možné, vždyť když oni v Salt Lake City 2002 vyhrávali olympiádu, já seděla u televize a sledovala je - a teď tu stojím s nimi.

Ve víceboji jste v Amsterdamu obsadila šesté místo. Že jste tentokrát nemohla bojovat o medaile, způsobila velké ztráta z úvodní pětistovky, ve které jste skončila až devatenáctá.
Já předtím byla hrozně unavená. Už před mistrovstvím světa jsem avizovala, že tentokrát to pro mě o placce z víceboje nebude. Ten slabý čas z pětistovky mě ani nepřekvapil. Poslední pětistovku jsem předtím jela v říjnu. Věděla jsem, že tady za moc stát nebude.

Záda se po olympiádě zase rozbolela?
Jo, bolela, ale ono to ani tak nebylo o zádech, jako o tom, že nemohu jet pětistovku rychleji. Nemohla jsem být v sezoně v posilovně tolik, jak bych měla, nenacvičovala jsem starty. Jak se tu na ledu dělala krupice, tak s mojí sílou, kterou právě nemám, to ani nešlo pořádně rozběhnout. Takže pro mě bylo absolutně nepředstavitelné jet pětistovku rychle.

Tím víc jste si vychutnávala atmosféru mistrovství?
Jasně. Kdo nezažil, ten neuvěří. Taková atmosféra nebyla snad ještě nikdy nikde. Co diváci i organizátoři dokázali, bylo úžasné. Moc bych litovala, kdybych sem nejela a tohle nezažila.

Martina Sáblíková (vlevo) a Nikola Zdráhalová startovaly na patnáctistovce MS ve víceboji ve stejné rozjížďce.

Užila jste si na patnáctistovce i první vzájemný souboj s Nikolou Zdráhalovou na velkém světovém fóru?
Ten taky. Dělaly jsme si z toho předtím srandu. Říkala jsem jí: Prosímtě, na první třístovce mi moc neujeď.

Což se pak i dělo.
Jo, průběh byl takový, jak jsem obě předpokládaly. Niki dokáže být po startu na první třístovce hrozně rychlá. V minulosti jsem nikdy nechtěla jezdit patnáctistovku s Ireen Wüstovou, protože ta mi hned na začátku odjela. A teď mi Niki udělala to samé.

Ale před cílem jste se před ni dostala.
Celé to bylo bombastické, už jen stát spolu na startu, když nás obě vyhlašovali. A co tu Niki předvedla celkově ve víceboji, bylo také neuvěřitelné. Klobouk dolů před ní.

Dvě Češky v osmičlenném finále mistrovství světa vícebojařek, to se stalo vůbec poprvé v historii.
Přitom si vemte, že Niki byla ještě před rokem sedmnáctá - a teď se o takový kus zlepšila. Super, fakt mazec. Jsem za ni moc ráda. Aspoň všichni vidí, že to není jen o mě.

Zbývá poslední zastavení sezony, finále Světového poháru v Minsku. Máte na něj ještě síly?
Nevím, ale každopádně tam jedeme.

V pořadí poháru na dlouhých tratích zaostáváte za vedoucí Kanaďankou Blondinovou jen o 15 bodů - a Blondinové se v Amsterdamu moc nedařilo. Mohla byste se podvanácté v řadě stát celkovou vítězkou poháru.
Nedá se říct, že to Blondinové nejezdí. Na zdejším ledu to nejelo nikomu, jen se s tím každý popral trošku jinak. V Minsku může být všechno úplně jinak. Navíc v pořadí poháru jsou mezi námi hrozně malé rozdíly. Mohu celkově vyhrát, nebo taky skončit pátá. Všechno je možné.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž