"Do sestavy se zapracovávali noví hráči, vyměnili jsme několik cizinců." Těch prošlo klubem šest. S Youngbloodem a Lavrovem vedení klubu spokojeno nebylo, takže postupně je nahradili Ridl, Buljubašič a Malcev. Celý rok vydržel jen rozehrávač Stokes.
"Zkombinovat povahy hráčů bylo těžké," řekl Juraj Žuffa. "Některé zápasy jsme prohráli i proto, že hráči nedokázali mezi sebou komunikovat." Žuffa uznal, že není dobré mít v týmu tolik cizinců. "Jdou po sobě a v podstatě se sportovně nenávidí. O tom, že soutěž dohrajeme se čtyřmi cizinci, však rozhodlo vedení klubu, což jsem akceptoval. Nakonec jsem jen dvakrát rozhodoval, kdo hrát nebude, protože se zranili Buljubašič, Ridl i Stokes."
Právě zranění poznamenaly výkony Kunína. Potíže měli Kovář se zády, Navrátil s patou, Nečas s kotníkem. "Zranění nás trápila," uznal kapitán Jaroslav Kovář, jenž chyběl zejména v semifinále s Opavou. "Ukázalo se, že Opava měla vyrovnanější kádr. My jsme ve čtvrtém zápase odešli fyzicky."
Podle trenéra Žuffy měl Kunín dvakrát našlápnuto do finále. "V nadstavbě jsme doma v prodloužení prohráli s USK. Zvítězit, úplně bychom otočili tabulku," litoval Žuffa. "Pak nás srazila i prohra v úvodním semifinálovém zápase v Opavě. Cíl jsme ale splnili, bronz považuji za úspěch."
Žuffa si cení toho, že v novojičínském klubu pracoval dva roky. "Pokud takovou dobu vydržíte v Kuníně, tak jste hold trenér," smál se. Narážel na skutečnost, že déle než on byl novojičínským trenérem jen Zdeněk Hummel. Za devět prvoligových sezon se na střídačce vystřídali Martin Brázda, Miroslav Rehák a Jiří Růžička.
"Kunín mi připomíná Kypr," prohlásil Žuffa. "Když se vyhrává, je vše v pořádku, ale když prohráváte, nikdo vás nezná. Na hráče i trenéry je ohromný tlak, ale ne vždy se podaří zvítězit."
Kunínský manažer Pavel Kelar si nemyslí, že by vedení klubu vytvářelo nebezpečný tlak na hráče a trenéry. "V této sezoně jsme hráčům uložili jedinou pokutu, a to ještě podmínečnou," řekl. "Chceme, aby hráči podávali kvalitní výkony."
"Zkombinovat povahy hráčů bylo těžké," řekl Juraj Žuffa. "Některé zápasy jsme prohráli i proto, že hráči nedokázali mezi sebou komunikovat." Žuffa uznal, že není dobré mít v týmu tolik cizinců. "Jdou po sobě a v podstatě se sportovně nenávidí. O tom, že soutěž dohrajeme se čtyřmi cizinci, však rozhodlo vedení klubu, což jsem akceptoval. Nakonec jsem jen dvakrát rozhodoval, kdo hrát nebude, protože se zranili Buljubašič, Ridl i Stokes."
Právě zranění poznamenaly výkony Kunína. Potíže měli Kovář se zády, Navrátil s patou, Nečas s kotníkem. "Zranění nás trápila," uznal kapitán Jaroslav Kovář, jenž chyběl zejména v semifinále s Opavou. "Ukázalo se, že Opava měla vyrovnanější kádr. My jsme ve čtvrtém zápase odešli fyzicky."
Podle trenéra Žuffy měl Kunín dvakrát našlápnuto do finále. "V nadstavbě jsme doma v prodloužení prohráli s USK. Zvítězit, úplně bychom otočili tabulku," litoval Žuffa. "Pak nás srazila i prohra v úvodním semifinálovém zápase v Opavě. Cíl jsme ale splnili, bronz považuji za úspěch."
Žuffa si cení toho, že v novojičínském klubu pracoval dva roky. "Pokud takovou dobu vydržíte v Kuníně, tak jste hold trenér," smál se. Narážel na skutečnost, že déle než on byl novojičínským trenérem jen Zdeněk Hummel. Za devět prvoligových sezon se na střídačce vystřídali Martin Brázda, Miroslav Rehák a Jiří Růžička.
"Kunín mi připomíná Kypr," prohlásil Žuffa. "Když se vyhrává, je vše v pořádku, ale když prohráváte, nikdo vás nezná. Na hráče i trenéry je ohromný tlak, ale ne vždy se podaří zvítězit."
Kunínský manažer Pavel Kelar si nemyslí, že by vedení klubu vytvářelo nebezpečný tlak na hráče a trenéry. "V této sezoně jsme hráčům uložili jedinou pokutu, a to ještě podmínečnou," řekl. "Chceme, aby hráči podávali kvalitní výkony."
