Už dávno nemá strach z velkých jmen. „Už vědí, že jsem něco zajel, vědí o mně. Před závodem se pozdravíme, občas s někým zavtipkujeme, prohodíme pár slov. Nejčastěji s Polikarpenkem a Gaagem. Teď v Nice jsme si dělali srandičky s Johnsem z Británie a Australanem Benettem,“ vzpomíná a hned dodá: „Ale jak začne závod, stávají se z nás nepřátelé.“
Rok se mu vydařil, přitom trénuje daleko menší objemy než dřív. „Jsem rád, že jsem po těch letech dospěl k tomu, že mohu trénovat méně ale kvalitněji a jak je vidět funguje to,“ komentuje nový model přípravy šestadvacetiletý inženýr ekonomie.
Čekají ho ještě dva závody Světového poháru. „Přespříští víkend v Japonsku a týden poté na Madeiře,“ vybavuje si profesionál brněnského Olympo týmu další program, který završí začátkem listopadu startem na mistrovství světa v mexickém Cancunu. „Chtěl bych tam uspět, to znamená být lepší než devátý,“ prozrazuje zdánlivě malé plány. Hned však dodává, že už není nikdo, na koho by si nevěřil. „Když je forma, dá se závodit s každým a věřím, že forma bude.“
S končící sezonou má smíšené pocity. „Když se daří, byl bych rád, kdyby byla sezona co nejdelší, ale zase už se těším na odpočinek.“
Neplánuje zimní přípravu v teplých krajích. „Možná kdyby se naskytla nějaká nabídka, ale zatím ne. Po mistrovství světa si dám pauzu a pak začnu s přípravou, reprezentační soustředění a podobně.“
