„Dal mi nabídku a já ji přijal,“ potvrdil svůj příchod na Vysočinu devětadvacetiletý český reprezentant, který v Brodě působil už v letech 2013 až 2016.
Pro fanoušky HB Ostrov a vlastně i pro celý klub jste se stal splněným vánočním přáním. Byť vás dostanou až v další sezoně. Vnímáte to tak?
(usmívá se) Je to vzájemné, já jsem taky nesmírně rád, že se do Brodu vracím. Lidé jsou tam fantastičtí. Míra Jinek dělá stolní tenis fakt skvěle. Udělám všechno pro to, aby se nám dařilo.
V polovině prosince jste proti HB Ostrov nastoupil v dresu polského týmu Bogoria Grodzisk Mazowiecki v rámci osmifinále Evropského poháru v Portugalsku. Dá se říct, že tam se váš návrat definitivně upekl?
Už předtím jsem byl s Mírou ve spojení. Vlastně od doby, co jsem z Brodu odešel. Dokonce jsme spolu pak strávili i jednoho Silvestra. Každopádně letos po olympiádě jsem byl zraněný a moje situace v Bogorii se změnila.
V čem konkrétně?
Šéf začal přemýšlet, co bude nadcházející sezonu, a pak mi řekl, že mi 20. ledna oznámí, jak to se mnou vidí dál. Každopádně, že na déle než rok by naše případná smlouva nebyla.
A vy jste chtěl větší jistotu?
Přesně tak, chtěl jsem podepsat smlouvu na delší dobu, rok je hrozně málo. Takže když mi dal Míra jasnou nabídku, rozhodl jsem se už dál nečekat.
Předpokládám, že ve prospěch HB Ostrov hrály právě i vaše zkušenosti z předchozího působení v Brodě. Nebo se pletu?
Samozřejmě že máte pravdu. Navíc i od kluků, kteří tam nyní hrají a s nimiž jsem taky pořád v kontaktu, vím, že je v klubu pořád perfektní atmosféra. Jako v době, kdy jsem za Brod hrál.
Takhle se Pavel Širůček radoval spolu s havlíčkobrodskými fanoušky v roce 2014.
Pokud si dobře pamatuji, do Polska jste před pěti lety odcházel za kvalitnější soutěží, nebude pro vás nyní návrat do české extraligy tak trochu krokem zpátky?
Rozhodně ne. Je sice pravda, že tehdy byla polská liga hodně silná, lepší než v Česku, ale teď už bych to netvrdil. Nevidím v nich rozdíl. Navíc Havlíčkův Brod hraje i poháry, takže to pro mě opravdu nebude žádná zásadní změna.
Nicméně za pět let v Polsku jste si už určitě zvykl, jste skutečně připravený na návrat?
Ani v tomhle směru se pro mě nic moc nezmění. S manželkou jsme totiž v Polsku, v místě, kde teď hraju, koupili baráček. I trénovat budu v Polsku dál, do Havlíčkova Brodu vždycky pojedu jen na zápasy a občasné tréninky.
Až tak vám Polsko učarovalo?
Takhle bych to úplně neřekl, byla to zkrátka zajímavá investice. V Polsku totiž není taková situace jako tady v Česku, kde jsou ceny nemovitostí strašně přemrštěné a šplhají do astronomických výšek.
Nejlepší rok Širučkových: on poletí do Tokia, ona slaví titul |
Takže letošní Vánoce už jste trávili v novém domě v Polsku?
Ne, zatím ne, koupili jsme ho v říjnu a práce na jeho rekonstrukci budou hotové až v dubnu. Teprve pak se budeme stěhovat. O svátcích jsme byli nejprve u mých rodičů v Moravskoslezském kraji a pak u manželčiných na Moravě.
Jak je vlastně velký Grodzisk Mazowiecki?
Má nějakých 35 tisíc obyvatel a leží kousek od Varšavy.
Jinými slovy je tam klid, a když zatoužíte po ruchu velkoměsta, nemusíte nikam daleko?
Přesně tak. Ale i v Grodzisku je hodně věcí, mimochodem i dva nádherné parky. A jinak, jak už jste řekla, můžeme vždycky zajet do Varšavy.
Pojďme se zase na chvilku vrátit k stolnímu tenisu. V už zmiňovaném souboji s Havlíčkovým Brodem v rámci Evropského poháru jste se uměl dostatečně oprostit od faktu, že za HB Ostrov budete v další sezoně hrát?
S tímhle problém opravdu nemám. Pro mě to byl těžký zápas hlavně z důvodu, že jsem předtím skoro půl roku nehrál. A podle toho taky můj první souboj s Tomášem Treglerem vypadal (prohrál 0:3). Ve druhém už to ale bylo lepší (porazil Dmitrije Prokopcova 3:2).
Končí rok 2021, v němž jste mimo jiné odjel na olympijské hry do Tokia, ovšem na turnaji jste kvůli pozitivnímu testu na covid nakonec neodehrál jediné utkání. Už jste se s tím smířil?
Hodil jsem to za hlavu. Každopádně do kvalifikace mi všechno vycházelo, i v předchozím roce. Jenže pak se něco stalo... já měl nejprve covid a pak i divné zranění. Nikdo mi nebyl schopný říct, co mi vlastně bylo.
Olympijský nešťastník Širuček: Jsem smutný. Mají tu podrobnější testy |
To skoro vypadá, jako by najednou někdo začal bodat do vaší panenky vúdú..
(usmívá se) Ale jako opravdu, to byla až neskutečná změna.
Covid jste přečkal v pohodě?
Pouze jeden den jsem měl zvýšenou teplotu, to bylo vše. Původně jsem si myslel, že jsem nachlazený. Říkal jsem si, že v krku mě škrábe asi z klimatizace. Ale bylo to jinak.
Dá se říct, že teď máte o to větší motivaci dostat se na další olympiádu a užít si ji naplno?
Určitě. Pokud mi to zdraví dovolí a budu fungovat, mohlo by se to podařit. Nevidím důvod, proč by nemělo.
