Pět ledových kilometrů bylo opět demonstrací její síly. S vlajkou v ruce objížděla stadion.
Kouč Petr Novák říkal, že tak dobře vás jet ještě nikdy neviděl. Co vy na to?
To tedy nevím. Chtěla jsem strašně moc vyhrát a povedlo se. Po třech kilometrech, kdy jsem jezdila pořád stejné mezičasy, jsem už do toho musela dávat hodně sil a hodně se přemáhat. Ale i když jsem v posledních dvou kolech už nebyla schopná zrychlit a byla jsem úplně hotová, byla to nakonec skvělá jízda. Jsem moc ráda, že to stačilo.
O zlatém závodě Sáblíkové čtěte ZDE. |
Bála jste se ještě o zlato, když v závěrečné jízdě startovala Němka Beckertová?
Bála jsem se určitě hodně, protože ona jezdila ze začátku kola za 32,4, pak 32,8, ale pak znova 32,4. Trochu jsem se lekla, naštěstí po třech kilometrech začala jezdit kola přes 33 a to už jsem si říkala: Už to prostě nedokáže.
Kdy jste si byla definitivně jistá, že vyhrajete?
Asi dvě kola předtím, než projela cílem.
Je to vaše čtvrté světové zlato na 5000 metrů. Dokážete je srovnat?
Každé je jiné a každé je krásný.
Čím jste starší, tím víc si to užíváte?
Dneska jsem si to asi užívala o něco víc, protože ve čtvrtek to bylo stříbro, které je samozřejmě také skvělé, ale zlato je zlato. Dneska tu navíc jsou oba moji rodiče, kámoška, rodiče Káji Erbanové, spousta českých fanoušků. Užívala jsem si to s nimi.
Už ráno při rozcvičení jste se cítila výborně?
Jezdilo se mi určitě líp než včera, ale nechtěla jsem to zakřiknout. Snažila jsem se koncentrovat na závod. Petr mi říkal, že na to mám a to mi moc pomohlo.
Spala jste před závodem klidně?
O tom bych se radši moc nebavila, spíš jsem se dospávala ráno a dopoledne. Usínala jsem až po druhé hodině v noci, i když jsem si už v deset večer brala prášek na spaní.
A dneska se už konečně vyspíte?
Nemyslím si. Myslím, že to bude ještě horší. Ty emoce jsou strašně obrovský, to zase neusnu.
