Upadl s Priory Bayem tak nešťastně, že si zlomil vřetenní kost na levé paži. A Velkou už sledoval jen jako divák.
Tušil jste hned po pádu, že je zle?
Právě, že jo. I když pak se ještě ukázalo, že by mohla být nějaká šance.
Start ve Velké pardubické jste tedy nevzdal okamžitě?
Ještě jsem zkusil nasedlat koně a proběhl se s ním. Jenže bolest byla taková, že to nešlo opravdu vydržet.
Takže jste odjel do nemocnice...
Během mítinku ne. Pro sádru si pojedu až po dostizích.
Jak se tedy zjistilo, že jde o zlomeninu?
Veterinář má na závodišti rentgen pro koně. Takmě vzali tam a vyšetřili mě. Přitom se bohužel potvrdilo, co jsem si myslel hned po pádu. Ruka byla zlomená.
V sedle Decent Fellowa vás nahradil Tomáš Hurt. V dostihu ho vedl vůbec poprvé. Dával jste mu před startem rady?
Přišel za mnou sám, tak jsme se samozřejmě pobavili. Ale v dostihu to už bylo jen na něm.
Jak jste vůbec vy prožíval Velkou?
Jakmile se běželo, lítal jsem mezi Taxisovým příkopem a Anglickým skokem. A pak jsem letěl do cíle. Pořád jsem řval na Tomáše, ať jede. Ale Sixteen tentokrát nešla porazit.
Snažil jste se tedy během dostihu zaměstnat, abyste neměl čas litovat, že nemůžete startovat?
Přesně tak. A taky jsem se chtěl podívat, jak vypadá Taxis ze země. Byl jsem tam takhle úplně poprvé. A můžu říct, že když na na něj najíždíte v sedle koně, je to stokrát lepší.
Sixteen vyhrála, Decent Fellow skončil druhý a Juventus byl pátý. Svěřenci trenéra Josefa Váni, pro něhož pracujete, prožili úspěšný dostih. Tlumí úspěch stáje váš osobní smutek?
Určitě. Jsem hrozně rád, že naše stáj vyhrála a bude takhle úspěšná. Po celý den jsme měli trošku smůlu, ale při Velké se to otočilo. I když jsem nemohl jet, jsem moc rád, že výhru máme doma.
Kdy se vy znovu objevíte v sedle?
Naštěstí zlomenina není komplikovaná. Budu rychle fit. Myslím si, že za měsíc budu v sedle. Česká sezona pro mě sice skončila, ale až se vyléčím, čekají na mě dostihy v Římě.
