Jsou nejlepší přátelé, ale také největší nepřátelé. Bude to souboj respektu jednoho k druhému.
„Dva národy, jež mají hluboký a trvalý vztah lásky a nenávisti, i když to, co je k sobě poutá, je mnohem silnější, než to co je rozděluje,“ píše agentura Reuters. „Jsou jako sourozenci. Nikdo jim není bližší víc než jeden druhému, ale také se mezi sebou neustále hašteří a svého bratra chtějí pokořit.“
Buďte si jistí, že až do příštího šampionátu v roce 2019 v Japonsku bude vítěz soupeři porážku při každé příležitosti připomínat. „I proto strach z neúspěchu způsobuje silné bušení srdcí na obou stranách Tasmanova moře.“
Kdysi za druhé světové války společně bojovali na straně spojenců. Teď svedou bitvu o světový ragbyový trůn. Poprvé v historii ragbyový šampionát v boji o zlato zažije duel tak blízkých národů.
Jak o medaileo bronz o zlato Obě utkání přímým přenosem vysílá ČT sport. |
Je to také nejočekávanější možné finále. Austrálie, vítěz letošního Rugby Championship, nejprestižnější reprezentační soutěže planety. Nový Zéland, absolutní ragbyový hegemon. Od triumfu na minulém turnaji 2011 prohrál jen tři zápasy z třiapadesáti, letos jediný. V srpnu právě s Austrálií, ve finále zmíněného Rugby Championship 27:19.
I když o týden později doma v Aucklandu rivala jasně porazil v zápase o tradiční Bledisloe Cup (41:13), Novozélanďané si uvědomují, že jestli je letos může někdo porazit, tak právě Austrálie.
Je pikantní, že Austrálie a Nový Zéland se v roce 2015 utkají ve třetím světovém finále. V kriketu i v netballu, jakési odnoži basketbalu, vyhrála Austrálie. Ale ragby, to je hra Nového Zélandu. All Blacks jsou symbolem národní identity.
„Je to pocit pokory a vděčnosti,“ odpověděl novozélandský kouč Steve Hansen na dotaz, co pro něj znamená vést All Blacks.
U reprezentace je jedenáct let, z toho poslední čtyři jako hlavní trenér. Předtím byl asistentem legendárního Grahama Henryho. „Je to obrovská zodpovědnost, nemůžeme lidi zklamat. Je to zavazující, protože všichni čekají, že vyhrajeme každý zápas,“ poznamenal Hansen před finále.
Vzájemná bilance na MS vyznívá pro Australany
Oba rivalové se na největší vrcholné ragbyové akci utkají počtvrté, dvě semifinále vyhrála Austrálie a jedno Nový Zéland. Naposled právě před čtyřmi lety doma 20:6.
Když turnaj hostila v roce 2003 Austrálie, soupeře překvapila 22:10. V roce 1991 v Dublinu to bylo 16:6 pro Austrálii. Pamětníci si jistě vybaví fenomenální výkon zadáka Davida Campeseho, který při soupeřově předzápasovém rituálu - válečném tanci Haka - způsobně jako jeho spoluhráči nestál ve středu pole, ale trénoval si kopy na bránu. Pak zařídil polovinu bodů svého týmu (tenkrát se za položení míče do brankoviště dávaly 4 body).
„Každý, kdo hraje ragby, nesnáší prohry. V sobotu bude chtít všech 46 tvrdohlavých chlapů vyhrát,“ říká australský trenér Michael Cheika. Trenéři mohou nominovat k utkání 23 hráčů, patnáct do základní sestavy a osm náhradníků.
Muž s libanonskými kořeny, který pracoval v dámské módě
Cheikovo působení u týmu, co se týče délky angažmá, je přesným opakem Hansena. Cheika se týmu ujal loni po nečekané rezignaci Ewena McKenzieho. Z prvních čtyř zápasů tři prohrál, australská reprezentace se ve světovém žebříčku rekordně propadla na šesté místo. Ale pak vítězila včetně triumfu v Rugby Championship nad Novým Zélandem.
„Nic vás nedá dohromady tak jako tvrdá práce a trocha potu a krve,“ říká Cheika. Během roku změnil „Wallabies“ k nepoznání, z rozhádaného a nesourodého týmu udělal kandidáta na světové zlato.
Má zajímavou minulost, velkou část pracovního života strávil v dámském módním průmyslu, měl svou distribuční společnost. Novinářům dává rozhovory v angličtině i francouzštině, mluví plynně italsky a arabsky, jeho rodiče v roce 1950 přišli do Austrálie z Libanonu. Trénoval v Irsku, ve Francii, v Itálii. Je jediným trenérem na světě, který vyhrál obě nejvýznamnější klubové soutěže: evropskou obdobu fotbalové Ligy mistrů s Leinsterem 2011 a letos Super Rugby s Waratahs.
Pocock, Hooper, hrozba pro Novozélanďany
Favoritem pro finále je však soupeř Cheikova týmu. Odborníci se shodují, že klíčové pro vývoj utkání budou hra na zemi, ve skrumážích, v ruckách, jak komu se rychle podaří míč vyčistit pro mlýnovou spojku. A tam by mohla mít navrch Austrálie díky vynikající třetí řadě Pocockovi, Hooperovi a Fardymu. Byť i jejich protějšci - novozélandský kapitán McCaw, Read a Kaino - patří k absolutní elitě.
„David Pocock je pro nás opravdu nebezpečný, on ukázal, jak skvěle svou práci zvládá,“ varuje Jerome Kaino. Pocock v této činnosti získal během turnaje na soupeři čtrnáct míčů, což je jako McCaw a Read dohromady...
„Rozdíl je v tom, že All Blacks mají jen Richieho McCawa, kdežto Pocock se velmi dobře doplňuje s Hooperem, to jim dává mnohem větší možnosti. Ti dva jsou opravdu hrozbou,“ tvrdí Jonah Lomu, legendární novozélandský útočník.
Carter vs. Foley. Savea a Milner-Skudder proti Cooperovi s Mitchellem
Kde hledat přednosti Novozélanďanů? Třeba v autech díky skokanům Retallickovi a Readovi. Mají zkušenější útokovou spojku, resp. slavného Cartera ve vynikající formě. Ale Austrálie má zase objev Foleyho, který dominoval v bitvě proti Anglii a ve čtvrtfinále proti Skotsku ukázal pevné nervy, když v poslední minutě proměnil trestný kop, kterým otočil výsledek. Jinak by Australané už byli doma.
Ve finále se uvidí, jak obstojí proslulá australská defenzíva proti Saveovi a Milneru-Skudderovi, považovaným momentálně za nejlepší křídla světa. Ale pozor na jejich protějšky: Adam Ashley-Cooper v semifinále proti Argentině položil tři pětky a i Drew Mitchell byl výrazně vidět.
„Savea i Milner-Skudder jsou vynikající, a je na nás, abychom je zastavili. Jakmile budou dostávat míč, my jim nesmíme dát žádný prostor, aby se rozběhli,“ nabádá Drew Mitchell.
A ještě jedna zajímavost. Pro novozélandské útočníky Cartera, Nonua a Conrada Smitha, čili útokovou spojka i obě tříčtvrtky, je finále posledním reprezentačním zápasem. Po turnaji odcházejí na angažmá do Francie, reprezentační kariéru nejspíš ukončí i kapitán McCaw, který odehraje 148 duel za národní mužstvo.
Finále je soubojem dvojnásobných světových šampionů. Nový Zéland triumfoval v letech 1987 a 2011, Austrálie 1991 a 1999. Kdo jako první získá třetí titul?