Definitivně tím tehdy ztratil možnost zasáhnout do boje o domácí titul ve třídě open, navíc z Holic odjel s bolavě zraněným kolenem.
A letos se k něčemu podobnému schylovalo hlavně v první jízdě také - Žerava v ní ale naštěstí zdárně ustál dva nepříjemné karamboly, dojel třetí a druhou jízdu suverénně vyhrál.
Tyto výsledky mu v Holicích zajistily celkové prvenství a vynesly ho do čela průběžného pořadí. Před posledním podnikem v Kramolíně vede před Čepelákem o jediný bod.
Právě s ním jste měl v Holicích první kolizi. Proč?
Protože jsme od startu jeli v kontaktu, asi třikrát jsme se předjeli a pak Jirka udělal menší chybu. Vyskočil do zatáčky, byl v ním moc rychlý a musel začít rychle brzdit. Rychle zastavil, zhasl mu motor a protože jsme byli blízko sebe, tak jsem mu najel do zadního kola.
. Martin Žerava v MČR třída open od roku 20032003 - 17. místo, 1. Bartoš |
Nebál jste se, že je jízda ztracená?
Měl jsem sice problémy, abych to ustál, ale nespadl jsem a brzy jsem mohl pokračovat. Dojel mě však Michek, o pár zatáček dál mě dokonce předjel, ale záhy udělal podobnou chybu jako Čepelák. Vjel rychle do zatáčky, zadní kolo šlo do smyku, aby ho vyrovnal, tak se zasekl a já jsem zase nestačil dobrzdit. Když jsem do něj narazil, tak jsme oba lehli a on na mě. Přehnali se přes nás Bartoš a Masařík.
Ani to však nebyl konec.
Naštěstí jsem motorku rychle sebral, roztlačil jsem ji a opět jsem tolik neztratil. Ty dva už jsem sice nepředjel, ale třetí místo bylo dobré.
Nevzpomněl jste si při těch karambolech na loňský závod?
Ani ne, každý závod je jiný a člověk na to nesmí myslet. Před závodem jsem si jen říkal, že musím jet víc v klidu. Loni jsem do toho šel s ohromným nasazením. Po pádu jsem se dostal dozadu, musel jsem nejlepší dojíždět a v té rychlosti člověk udělal chybu. Letos se mi navíc povedly starty.
Ten druhý vás vynesl do vedení a už jste ho nepustil. Pohodové vítězství...
Start byl super a prvních deset minut také. Pak už to bylo horší.
Co se stalo?
V desáté minutě povolila gumová rukojeť na plynové straně řidítka a od té chvíle pomalu sjížděla. Musel jsem hodně dávat pozor, protože kdyby to v nějaké rychlejší zatáčce nebo na skoku sjelo, tak by z toho asi byl pořádný pád.
Dalo se s tím jet?
Dalo, ale musel jsem dávat pozor. Na pomalejších úsecích jsem se vždycky snažil gumu cpát zpátky a nasazovat ji. Pral jsem se s tím minimálně dvacet minut.
Výhru a posun do čela šampionátu vám to ale nevzalo. Jak vidíte své šance vedení v Kramolíně udržet?
Bude to hodně otevřené a bude záležet, jak komu ten závod sedne.
Jaká je šance, že sedne nejvíc vám?
Určitě je, i když musím přiznat, že Kramolín je pro mě zvláštní. Jednou se mi tam daří, podruhé ne. Asi bude dobré nemyslet na to, že vedu o jediný bod.
