Letošní titul jste získal s velkým náskokem. Byl nejsnadnější?
S ohledem na skutečnost, že jsme dvakrát měli velký souboj s Janem Kopeckým a v Rakousku s Robertem Kubicou, tak nejsnadnější nebyl. V minulosti už jsme slavili první místo snadněji, třeba v sezonách s mitsubishi. Snadnější než minulý rok, kdy jsme se dlouho přetahovali s Kopeckým, určitě byl.
Takže letošní sezonu hodnotíte vyloženě pozitivně?
Byla super. Totálně jsme vychytali auto, všechno fungovalo. Jsem pyšný na mechaniky a já jsem se naučil jezdit ještě rychleji. Vítězství v Českém Krumlově po souboji s Janem Kopeckým s tovární Škodovkou mi dodalo sebevědomí.
Skoro se zdá, že jste v českém šampionátu neporazitelný...
Nepřemožitelný se rozhodně necítím a nikdy to tak ani zdaleka nebylo. Nikdo nemůže říct, že je neporazitelný, vyrovnanost české špičky je veliká.
Sedm mistrovských titulů k tomu ale svádí, nemyslíte?
Ale Honza Kopecký nejezdí pravidelně, ani Roman Kresta. Neberu to na velkou váhu.
Nepřikládáte jim velkou váhu?
Jo, to jo. Ale kdyby Roman závodil delší dobu, bylo by to jiné. Máme sedm titulů, budeme bojovat dál. Ale nejsme neporazitelní.
Po letech, kdy vládli jiní, jste teď ale králem vy. Vnímáte tuhle sinusoidu?
Je to jako mistrovství světa. Boom, letí nahoru, dolů. To je stejné všude. I v mistrovství světa, třeba s nástupem WRC.
Letos jezdí řada mladých jezdců s vozy R5. Neuvažujete o tom, že byste na ně také přesedl?
Jejich náskok není dramatický. Podle řádu by auto po homologaci mělo zůstat tři čtyři roky, takže teoreticky žádné zlepšení nepřijde. I my máme ještě rezervu, i když jsou to jen malé nuance. Potřebujeme zlepšit motor. Ale do toho nesmíme, to je omezené nařízením výrobce. Můžeme přejít na benzin osmadevadesátku, ale nevím, jestli máme rezervy finanční, abychom to zvládli otestovat.
GEJZÍR. Václav Pech (vlevo) a Petr Uhel slaví ve Zlíně vítězství na Barum rallye i v mistrovství ČR. Vpravo je třetí Tomáš Kostka.
A co vy, máte ještě rezervy?
Jezdec má rezervy veliké, hlavně fyzické. (úsměv) Po první etapě Barum rallye jsem toho měl plné zuby. Ale vést ji s takovým náskokem, to byla velká motivace. Nechtěl jsem napodobit Latvalu, který z podobné pozice nedokončil Německou rallye.
Co říkáte na to, že špička evropského šampionátu na Barum rallye vypadla?
Vložky jsou tady těžké, je to náročné na nastavení podvozku. Nejprve se jede po čistém asfaltu, pak jsou zase úseky, kde jsou strašné rány. Je to náročná soutěž.
Poprvé jste Barum rallye vyhrál v roce 2003. Napadlo vás, že na další triumf tady budete čekat tak dlouho?
Tehdy mě na začátku nenapadlo, že bych vůbec vyhrál. Proto jsem ani neuvažoval o tom, že budu tak dlouho čekat. Na druhou stranu jsme se letos nechali strhnout. Přestože domácí konkurence byla slabší, nechtěli jsme jezdit jen na údržbu. Nechci, aby to znělo příliš sebevědomě, ale to se povedlo a vyhráli jsme.
Neuvažujete o tom, že byste startoval pravidelně v závodech mistrovství Evropy?
Zatím ne. Ale kdybychom sehnali peníze, nebránil bych se. Po finanční stránce na tom nejsme růžově. Koukáme na každou korunu, abychom utáhli český mistrák.
I vy jste se na letošní Barum rallye potýkal zpočátku s technickými problémy. Co přesně se stalo?
Prasknul nám držák motoru a převodovka. Bál jsem se, aby něco neupadlo. Dvakrát se mi totálně zablokovaly brzdy. Dvě zkoušky jsme jeli pomalu, ale hlavní bylo dostat se do servisu, abychom auto nerozbili.
Komu věnujete titul?
Barumku jsem chtěl vyhrát pro tátu, titul pro malého synka. Toho jsem i svezl v autě do tankovací zóny.
