"Zatím si v ní připadám jako na návštěvě, ale zvykám si," pousmál se Martinec, který je šéfredaktorem specializovaného motoristického magazínu.
Během afrického dobrodružství se jako mechanik staral o vůz Tatra. Často se tak dostal do postele až nad ránem.
"Když se v etapě nic mimořádného nestalo, starost o kamion mi zabrala tři hodiny. V opačném případě to bylo víc," popsal Martinec.
Nejslavnější pouštní soutěž absolvoval už pošesté. Jen jednou dojel lépe než v letošním ročníku – před třemi lety slavil s de Azevedem a krajanem Tomečkem druhé místo.
"Letošní ročník ale považuji za jeden vůbec z nejtěžších. Na autě jsme museli hodně pracovat, navíc jsme hned v úvodu přišli o týmového kolegu," připomněl, že druhá stájová tatra s Tomášem Tomečkem skončila už na evropském prologu.
"Psychicky nám to nepomohlo," přiznal.
Na dakarské rallye začínal před lety právě s Tomečkem. Teď už však druhým rokem spolupracuje jenom s Brazilci.
Vůbec přitom nevadí, že s pilotem de Azevedem se přes rok vidí jen výjimečně. Přesto nakonec právě oni byli jedinou tatrou, která dorazila až do senegalského cíle.
"Potkali jsme se na podzim, kdy André přijel testovat kamion. Jinak spolu komunikujeme přes mail," popsal Martinec.
Portugalsky se učit nemusel, se spolujezdci využívá angličtinu a francouzštinu. "Ale něco z portugalštiny už jsem pochytil, protože kolegové spolu mluví rodným jazykem."
