Avšak šampionem se před posledním závodem, který se pojede za necelé tři týdny na Sicílii, ještě necítí. „Vždyť tady je ještě Pergusa a ve hře hodně bodů,“ brání se jezdec přehnanému optimismu, ale připouští: „Tím, že jsem opět získal maximální počet bodů, optimismus a sebevědomí mi rostou.“
Zolder připravil při kvalifikaci těžké podmínky, jak bylo těžké ji vyhrát?
Věděli jsme, že přijde déšť, proto jsem chtěl zajet trochu slušný čas, než začne pršet. Potvrdilo se to, kvalifikace byla po havárii přerušena, ale když se pokračovalo, stále pršelo, já však už nemusel jet. Nakonec mi stačila dvě rychlá kola a na pole position to dalo. Navíc jsem tím pro další boje ušetřil sadu nových pneumatik a vyplatilo se to.
V prvním závodě jste stačil soupeřům s výkonnějšími auty, a dokonce jste do cíle dorazil čtvrtý ze všech.
Příjemný zážitek, auto krásně fungovalo, moji soupeři ve třídě byli daleko za mnou, žádné velké drama. Dlouho jsem jezdil celkově pátý, ale když tři kola před cílem nuceně zvolnil vedoucí Gruzínec Davit Kajaia, posunul jsem se na čtvrtou pozici, zatím na své nejlepší absolutní umístění v této sezoně. A hlavně Rikli, můj největší soupeř, za mnou ztratil půl minuty.
Druhý závod naopak dramatický byl, vy jste startoval ze třetí řady Švýcara Rikliho jste stíhat musel.
Bylo to mnohem komplikovanější, protože Rikli startoval vpředu a naopak nejrychlejší auta byla za mnou. Domluvili jsme se, že nejdůležitější bude zachovat si chladnou hlavu a nepouštět se do příliš riskantních blokací. Přesto to prvních pět kol byla pořádná mela a skvěle jsem si zazávodil.
Nakonec jste se dostal i před Rikliho, jak se vám to podařilo?
Využil jsem toho, že ho předjížděla rychlejší auta. Připravil jsem si útok a v šikaně za horizontem se před něj protlačil.
