Po jaké době to bylo?
Skoro po roce, naposledy v belgickém Zolderu. Letos jsem si říkal, že je sci-fi se na 1. místo v hlavním závodě dostat. A vida, zase takový ne. Přitom mokro nesnáším, ale ostatní možná ještě víc. Na mokru je to utahané, nemůžeš jet na plný plyn, nemůžeš brzdit nadoraz, využíváš všechno napůl. To je na prd. Ale evidentně nám to svědčí.
Zezadu dotíral parťák Lacko, vaše jízda však vypadala klidně.
Až tak klidná nebyla. Start se opozdil kvůli rozlité naftě. A já v 1. kole hledal fleky, jestli tam nějaká nezůstala. Před lety jsem z 1. místa vyhučel právě na naftě, předjel mě Albacete. Nechtěl jsem udělat stejnou chybu. Jednou to uklouzlo, ale snažil jsem se jet rychle a bezpečně.
Jak vám svědčí Adam Lacko jako váš nový kolega?
Je to výborné spojenectví! Najednou jsou pro Buggyru dvě želízka v ohni, a když to nevyjde jednomu, vyjde to druhému. Pro oba je to teď klidnější závodění.
Ale v celkovém pořadí za třemi vozy MAN zaostáváte. Proč?
Myslím, že Adam nějakou šanci na 3. místo ještě má, ale řekněme si upřímně: MANy jsou fakt rychlý. Tedy dneska ne (smích). Dopadlo to nejlíp, jak mohlo.
