I když se u volantu jednoho vozu mohlo na téměř osmikilometrovém okruhu střídat několik lidí z každého týmu, v posledních hodinách závodu byla únava posádek obrovská. Mnohdy přehlušila i radost z dokončení soutěže.
Auta v cíli připomínala bahnité koule. Přesně devětasedmdesátkrát obkroužil okruh za čtyřiadvacet hodin vůz, se kterým do cíle přijela slovenská posádka Igor Šajgal se spolujezdcem Tomášem Ďurečkou. Ti se tak stali vítězi.
„Jsem vyčerpaný, vytřesený, utahaný, poslední kola byla fakt tvrdá. Auto dostávalo strašné rány, jeli jsme skoro bez tlumičů. Nejhůř mi bylo asi hodinu před koncem, před posledním tankováním. To mi problesklo hlavou: Ne, už nechceme, už máme dost. Kolegové nás popohnali, dotankovali nám a říkali, že už musíme vydržet jenom hodinu,“ prozradil v cíli Tomáš Ďurečka.
Aby se dostal z kabiny auta, musel nejdřív uvolnit gumové lano, které vedlo přes jeho tělo a sedadlo ke dveřím. „Tím jsem nebyl připoután já, guma držela dveře. Celá karoserie se nějak pokroutila a dveře už pak vůbec nedržely zavřené. Musely být přichycené, aby se v zatáčkách neotvíraly,“ popisoval spolujezdec.
Když se zpoza volantu vysoukal Igor Šajgal, sundal přilbu a pořádně se protáhl. A začal kolem sebe rozdávat úsměvy.
„Spokojenost je velká, ani jsme nečekali, že vyhrajeme. A to nám ještě rozhodčí dvě kola odečetli, protože jsme přejeli pásku, která vyznačovala trať. Kolik kol jsme ujeli, to opravdu teď nevím,“ přiznal po dojezdu Šajgal.
Klání startovalo v sobotu v poledne, to pálilo slunce. První kola závodníci polykali oblaka prachu. V noci začalo pršet, trať už tolik neprášila, ale začala klouzat.
Jak mezi sebou komunikují řidič se spolujezdcem v autě, které se řítí nerovným terénem?
„Něco si říct stačíme, máme v přilbách mikrofony. Za dva roky jsem si zvykl na Igorův styl, vím, že myslí na naše životy. Když se mi zdá, že jede moc rychle a je to podle mě nebezpečné, tak mu pohrozím, že z auta vystoupím. Většinou na to zareaguje a aspoň chvíli jede pomaleji,“ prozradil na vítězného pilota spolujezdec.
Vítězné auto, Wrangler 2800, čeká po návratu na Slovensko rozebrání zřejmě až do posledního šroubku. Na závodišti v Dobřanech najezdilo přes šest set kilometrů.
