Barnett (22 výher, 7 porážek) roztočil tělo, vykopl nohou a tvrdě zasáhl hlavu Giana Villanteho. Soupeř se svalil na zem, a tak Američan se španělskými kořeny neváhal, skočil a začal do něj bušit.
Dvakrát pravačkou, jednou levačkou, zase pravačkou, znovu levačkou... Tak dlouho, dokud mezi oba bojovníky nevstoupil rozhodčí a duel neskončil technickým knokautem.
Barnetta přepadla pochopitelná euforie. Porazil favorita. Připsal si první výhru v UFC. Navíc v New Yorku, v areně Madison Square Garden, kde organizace pravidelně pořádá ty nejsledovanější a nejkvalitnější turnaje.
Je tak výjimečný, že uhne každé ráně. Nedotknutelné zjevení z Čečny dobývá UFC |
„Věděl jsem, že musím přijít ještě s něčím. Z té haly cítíte takovou zvláštní auru. Když přicházíte, cítíte se jako Michael Jordan. Ani nemůžu vyjádřit, jak mě výhra přepadla. Říkal jsem si: Sakra, moment. Tys předvedl ten kop, co tě táta naučil už jako malého? V New Yorku? Hlavně ale nebreč, nebo z tebe druhý den udělají meme (obrázkový vtip),“ vtipkoval Barnett a vysvětloval, co následně předvedl.
Bijec z kategorie těžkých vah se rozeběhl a vrhl se do vzduchu. Přemet dokončil pádem na zadek. Oči zavřené, ruce nahoře, pusa dokořán a oslavný řev.
Diváci v MSG šíleli, zvedali se ze sedadel a slavili s Barnettem.
Podívejte se na Barnettův knokaut a následnou oslavu:
WHAT DID WE JUST SEE?!
CHRIS BARNETT WITH A DAMN WHEEL KICK TO THE HEAD! #UFC268 https://t.co/NqusdsW43u
„Možná mi váha ukazuje sto dvacet kilo, ale v hlavě mám tak sedmdesát. Odmalička dělám taekewondo, capoeiru a taky hraju videohry. Vždycky jsem si říkal, že jestli takové kousky umí lidi s ovladačem, proč bych se je nemohl naučit já doopravdy?“ vyprávěl Barnett.
A se smíchem dodal: „Viním trampolíny za to, že mi dodaly takové sebevědomí!“
Barnett si za parádní show vysloužil od prezidenta UFC Dany Whitea bonus 50 tisíc dolarů. „Nesuďte knihu podle obalu, že? Působivé. I ten jeho taneček,“ pochválil White 35letého zápasníka.
Barnett do utkání vstupoval s menšími obavami. Pro jeho soupeře to byl poslední zápas v kariéře, Villante je v New Yorku navíc doma.
„Myslel jsem, že mě budou mít fanoušci za toho zlého, tak jsem při nástupu začal tancovat. A podívejte na jejich reakci! Najednou mi došlo, že mě mají rádi,“ divil se Barnett.
Zaujal. Výkonem, akrobacií, svou upřímností, energií a neustálým smíchem. Tím, že ocenil Villanteho a složil mu poklonu. Když na tiskové konferenci s nadšením promluvil o tom, že s ním byl celou dobu v hlavě jeho otec, jenž před časem přežil mrtvici.
„Umím být vážný, ale ne moc dlouho. Proč taky? Život je moc krátký, abychom byli nevrlí,“ říkal.
Barnettův život se po výhře významně změnil.
„Drasticky. Jen za jednu noc mi na sociálních sítích přibylo sto tisíc sledujících. Vždycky jsem zvládal všem odpovídat, ale teď? Vyřídím jednu zprávu a přijde mi dvacet nových. Nestíhám s nimi držet krok, ale ať se nikdo nebojí! Odpovím všem, protože díky lidem my zápasníci existujeme. Pořád jsem jen člověk, žádná superstar. Zůstávám skromný,“ vykládal v pondělí pro MMA Fighting.
Prý i proto, že mu táta za výkon v zápase stejně vynadá. On i jeho matka totiž vlastní černý pásek v taekwondu.
„Jo, táta bude křičet,“ smál se Barnett těsně po výhře. „Asi to nebude devadesát procent řevu a deset procent pochval, ale tak sedmdesát ku třiceti určitě. Nepohyboval ses dost dobře, tohle, tamto... Ale ano, kop dobrý.“
Barnettovy taneční kreace při nástupu:
