"Tu cenu dostává nejlepší ze skokanů, kteří nepatří do top 10 celkového pořadí svěťáku. Dali mi k té ceně i sušenky – a hlavně jsem si mohl stoupnout na pódium hned pod stupně vítězů," vypráví.
Takže teď už jste schopný prát se na mistrovství světa v Liberci i o medaile?
O medaile? To nechci říkat. To by všechno muselo sednout dokonale. Já si zase tak vysoké cíle nedávám.
Ale ze čtvrtého místa přece není k medailím daleko...
Já vím. Ale jsem pověrčivý. Vždycky, když si dám velké cíle, většinou to pak nevyjde. Tak raději zůstávám na zemi a říkám: První desítka je dobrá.
Pochvaloval jste si, že s novými botami zmizely v Zakopaném vaše problémy s nájezdovým postavením. Copak to jde tak jednoduše?
Jde. V těch starých jsem se do mého ideálního, navyklého postavení už vážně nedokázal dostat, před hranou jsem šel moc do špiček. S novými je najednou všechno v pohodě.
Mnozí skokani si však stěžují, že na nové boty si dlouho zvykají. Vy ne?
Kupodivu ne. Jiní kluci v nich musí dlouho trénovat, než se odváží vzít si je do závodu. Já jsem opak. Tyhle jsem dostal před pěti dny a hned v nich závodím.
Jak jsou drahé?
Kolem 300 eur (asi 8 tisíc korun).
To není málo. Jsou vám tedy šité přímo na míru?
Kdepak. Přesně tvarované na moji nohu mám jen speciální vložky. Boty jsou sériové, pro každého skokana stejné. Liší se jen velikostí.
