Sotva to však Ledecké může kazit radost. Během povídání s novináři vedle ní stojí velký a malý křišťálový glóbus; a také obří koš s její milovanou čokoládou, kterou dostala jako dárek k narozeninám.
„To je splněný sen,“ rozesměje se.
V zimě ovládla Světový pohár v alpském snowboardingu i hodnocení paralelního obřího slalomu, navíc se nečekaně dobře uvedla mezi lyžařskou elitou.
„Pocit, když jsem stála nahoře při prvním svěťáku, je nenahraditelný,“ říkala. „Vždycky jsem si chtěla sjet stejný kopec jako Lindsey (Vonnová). Ona je úplně jiná liga, ale budu se ji snažit dostihnout stůj co stůj.“
K tomu jí možná bude dopomáhat i trenér Tomáš Bank, bratr lyžaře Ondřeje, který před měsícem ukončil kariéru. „Záleží, jestli se mu bude chtít. Ale vypadá, že jo.“
Ačkoliv se už loni v lednu stala mistryní světa na snowboardu, až nyní naplno pocítila nárůst popularity. Podíl na tom měly právě úspěchy na lyžích, vždyť jak Ledecká tvrdí: „Lyžování je náročnější a daleko známější. Když tam přijede takový exot, tak získá popularitu, aniž by chtěl...“
Exot? Tak o sobě Ledecká nyní mluví často, naráží tím na skutečnost, že kombinuje snowboarding a lyžování. Svými výsledky je však za exota sotva, snad v tom pozitivním slova smyslu, vždyť ve čtyřech z šesti úvodních závodů ve Světovém poháru lyžařů bodovala. „Jsem ráda, že jsem si ty kopce vyzkoušela. Příští rok už budu startovat s větší jistotou a pojedu s lepším pocitem.“
Zpět k popularitě, neboť v tom ohledu zažila Ledecká nepoznané. „Všímají si mě i v zahraničí. Při posledním Světovém poháru přijeli nějací Švýcaři a ptali se mě, jestli nejsem náhodou Ester Ledecká... To mě nakoplo, netušila jsem, že jsem až takhle slavná.“
Sláva, o té by jí v rodině mohli vyprávět. Děda Jan Klapáč byl hokejovým mistrem světa, otec Janek je zase populární muzikant. Pro rady, jak se vyrovnávat s přívalem popularity, však za nimi Ledecká nechodí.
„Možná by mi ale pomohlo, kdyby mi řekli, jak na vás,“ usmála se v úterý v klubku novinářů. „U večeře se zeptám.“
