Po japonské škole chce zase létat daleko

  • 1
Praha - Raději už ani neříká, jestli bude pátý, desátý nebo třicátý. "Když se cíle nenaplní, zklamání je pak ještě větší," tuší Michal Doležal. Český skokan na lyžích ví o zrádnosti planých nadějí své, minulou sezonu na ní narážel na každém kroku. Loni v létě se při Světovém poháru ošklivě zřítil, nešťastný pád poznamenal tělo i hlavu. Doležal, skokan s obrovským potenciálem, se svezl do bláta průměru. Nevzdal se, začal se zase škrábat nahoru. Cestu na vrchol mu ukazoval japonský letec Kazujoši Funaki, který už okusil sladkou chuť olympijských vítězství i triumfů ve Světovém poháru.

V dubnu odjel Doležal na dva měsíce do Japonska, kde se učil novému, třeba i běhat jinak. Chasník z Tanvaldu přitom nemá na první pohled potíže, ale rok stará nehoda nadělala na jeho tělesné schránce paseku. "Levá strana pánve mi vyskočila o tři centimetry," popisoval Michal Doležal. Měl najednou problém, z odrazové hrany se vymršťoval jen levou nohou místo oběma a i ve vzduchu létal nakřivo.

Rozhozenou koordinaci mu ve sportovním centru v japonském Tottori napravoval mistr Kojama. "Je to neuvěřitelný pán. Spí tři hodiny denně a rozumí snad každému sportu. Skoky na lyžích studoval měsíc a ví o nich všechno," vyprávěl třiadvacetiletý chlapík. Kojama, muž nadaný mnoha schopnostmi, pečuje o hvězdy. Staral se o bývalou držitelku nejlepšího světového maratonského výkonu Takahašiovou, pro radu si k němu chodí baseballisté, fotbalisté, tenisté, gymnasté... Začal pracovat s Funakim a věnoval se i mladému Čechovi. "Jen se na mě podíval a řekl mi, co je špatně," neopustil Doležala údiv. "A opravdu mi pomohl," liboval si.

V Japonsku prožil leccos. Coby nepoučený Evropan zíral na zdánlivě nepochopitelné chování obyvatel tajemného souostroví, pral se s jejich šišlavou angličtinou, nenáviděl únavné cestování, ochutnával místní kuchyni a hlavně dřel. "Japonsko? Na týden určitě příjemné, jenomže žít bych tam nechtěl. Párkrát už jsem se tam podíval, ale tohle byla úplně jiná zkušenost, s takovou kulturou a zvyky jsem se ještě nesetkal," kroutil hlavou Doležal. Stýskalo se mu. "Zažral jsem se do práce, čas pak líp utíká. A nelituju, naučil jsem se spoustu věcí, přemýšlel a staral se sám o sebe."

S Kazujošim Funakim nemohl dlouho najít společnou řeč. Doslova. "On anglicky moc neumí a tak mě žertem nazýval svým učitelem. Já jsem zase od něj mohl okouknout něco ze skákání," usmíval se "Dodo", jak mu říkají všichni, i věhlasný Japonec. "Je to výborný kluk," říká o Funakim Doležal, který se s ním seznámil přes jeho manažerku Micuko Marimoto. Slovo dalo slovo, dostal pozvání do Japonska a teď by chtěl svému japonskému příteli dluh splatit. "Samozřejmě jsme uvažovali, že by přijel do Čech. Snad příští rok," uvažoval synovec Josefa Samka, bývalého reprezentanta a dnes trenéra.

Kvůli asijskému dobrodružství zaměškal Michal Doležal fyzickou přípravu, výsledky v letní části Světového poháru nebyly nic moc. "Chyběla mi síla. Povedly se mi i výborné skoky, jenomže jsem je nedokázal zopakovat dvakrát třikrát za sebou." Na podzim se soustředil na atletickou přípravu a doháněl co mohl. "Hlavně, že jsem se v Japonsku srovnal, fyzička se dá nabrat," lebedil si. Už při létání nekulhá na levou nohu.

Začíná sezona s přívlastkem olympijská, v americkém Salt Lake City by mohl Doležal navázat skvělé osmé místo z OH v Naganu. První ostrý test přijde v úvodních závodech SP ve finském Kuopiu na sklonku listopadu. "Potřebuju, aby mi dobře vyšel rozjezd Světového poháru," přeje si. "Loni se mi to nepodařilo a pak jsem se trápil celou sezonu. Nechci, aby se to opakovalo."


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž