Přitom na únorových hrách by mohl roli olympionika prožít poprvé a rovnou naposled. "Kdybyste mi to neřekli, asi bych si to neuvědomil," culil se. "Rozhodně se ale ještě nechystám končit. Znám i starší kluky, kteří pořád vyhrávají."
A kdyby přece jen šlo o poslední olympiádu, dal jste do přípravy všechno?
Fyzicky jsem na tom líp než loni. S tréninkem jsem začal o měsíc dřív, už v srpnu na sněhu v Argentině. Nejsem pozadu. Ale ani neplánuju, že bych byl nějak daleko před konkurencí.
Přesto jste jedním z velkých favoritů na vítězství.
Na skikrosu se mi líbí to, že je nepředvídatelný. Mám rodinu s dvouletou dcerkou, k tomu se snažím lyžovat, takže čas na přemýšlení o své roli nemám. Jo, vyhrál jsem dost závodů, ale snažím se tím nestresovat. I když by někteří sázkaři rádi věděli, jak dopadnu.
A jak tedy? Když sjezdovku už jste okouknul loni (při olympijské generálce skončil čtvrtý).
Mám svoje dělení tratí: ty, co mi sedí, a ty, které ne. Ta olympijská je spíš dobrá. Ale Kanaďani si ji postaví podle svých potřeb, takže se určitě ještě změní.
Tak by mohl poradit třeba Stanley Hayer (skikrosař, který jezdil za Česko, ale vrátil se do rodné Kanady).
To je dobrý, zeptám se ho. (smích)
A dá se připravit specificky na trať Ve Vancouveru?
Můžete si postavit identický start. Mnohokrát už se ale stalo, že ten, kdo takové podmínky měl, nakonec dojel poslední. Nejlepší bude použít selský rozum a vypálit to tam. Samozřejmě patřičně připraven.
Prvním testem bude úvodní závod Světového poháru v Itálii. Čtrnáct jeho dílů už jste v kariéře vyhrál. Jakou váhu bude mít letos?
Je třeba to vybalancovat. Nechci ztratit tvář nepovedeným úvodem a současně musím vydržet s formou až do olympiády.
