Spojil se s ním ředitel týmu lyžařů spadajících pod výrobce zimního vybavení Völkl. Český reprezentant jeho lyže využívá od loňska a spolupráci si nemůže vynachválit, přesto mu červnový rozhovor vyrazil dech.
"Volal mi, jak jsem na tom finančně, jak vidím další sezonu. Po pravdě jsem mu řekl, že je to nic moc, ale on mi odpověděl, že chtějí, abych jel na olympiádu, a hned mi nabídl spolupráci," vypráví nadšeně Vráblík.
Dohoda zní: Zajistíme ti předsezonní přípravu na ledovcích, ty za to budeš testovat lyžařskou botu Dalbello, kterou vyvíjíme na příští rok pro závody Světového poháru. "Obrovsky mě to překvapilo, vlilo mi to novou krev do žil," přiznává Vráblík, který tak už od července strávil více než dvacet dní na ledovcových svazích v Rakousku a Itálii, většinu mu zaplatil právě Völkl.
Martin VráblíkRodák z Nového Hrozenkova bude mít v době olympiády v Soči 32 let. Hned na svých prvních olympijských hrách v italském Sestriere v roce 2006 dosáhl svého vrcholu – v superkombinaci dojel 12., ve slalomu 21. O čtyři roky později ve Whistleru bylo jeho maximem 31. místo v superkombinaci, ostatní tři disciplíny nedokončil. Na posledním mistrovství světa v rakouském Schladmingu se blýskl v superkombinaci 15. příčkou. V závodech Světového poháru bodoval čtyřikrát, vždy v superkombinaci |
"Závodní materiál, který testuju, mi sedí. Spolupráce je ukázková. Botu mi udělali na míru a neustále mám u sebe servismana, který okamžitě reaguje na moje připomínky," popisuje Vráblík. A na sjezdovkách čerpá poznatky od špičkových světových lyžařů.
Trénoval například se Švédem Jensem Byggmarkem, který však kvůli zranění kolene o Soči přišel, nebo s jedním ze členů italského reprezentačního áčka. "Zároveň se snažím už třetím rokem předávat zkušenosti pětičlenné skupině českých juniorských lyžařů," poznamenal rodák z Nového Hrozenkova.
Ačkoliv přiznává, že zažil zřejmě nejkvalitnější letní přípravu své kariéry, závodní program je zatím nejistý, protože mu chybí jakýkoliv sponzor. "Přes šumperský klub, za který jezdím, jsem dostal peníze od Olomouckého kraje a Svazu lyžařů. Navíc mě podpořilo město Vsetín, ale všechny reklamní plochy na kombinéze mám volné, takže kdyby měl někdo zájem, budu rád," vyzývá možné sponzory Vráblík.
Když je doma, trénuje brzy ráno nebo naopak pozdě večer. "Jinak jsem otec na plný úvazek," připomíná s úsměvem, že má s přítelkyní malého synka. "Na lyže nebo na trénink můžu vyrazit jen tehdy, když mají čas babičky."
V sezoně považuje za jednoznačný vrchol Soči. Účast na své třetí olympiádě už má jistou díky patnáctému místu v superkombinaci z mistrovství světa v rakouském Schladmingu, čímž o dvě příčky překonal své maximum.
Před únorovou olympiádou se představí také ve dvou lednových legendárních dějištích Světového poháru – v rakouském Kitzbühelu a švýcarském Wengenu. "Budou to jediné dva světové kombinační závody. Chtěl bych tam kvalitními výsledky získat co nejlepší startovní číslo pro olympiádu, abych tam byl vidět v televizi," přeje si Vráblík.
Poprvé by si chtěl zazávodit v listopadu, zřejmě při závodech nižší kategorie FIS ve francouzském Tignes. "Když budu jezdit hodně dobře, rád bych jel nějaký závod Světového poháru i v technických disciplínách, ale pro českou reprezentaci teď máme strašně málo účastnických míst," povzdechl si.
