O svém rozhodnutí skončit nikomu neřekla. Až po závodě v Aare na sociální sítě mimo jiné napsala: „Můj poslední závod Visma Ski Classics a zrovna sto kilometrů. Závod jsem si užila, až mě to párkrát na trati úplně dojalo, když jsem si uvědomila, že je to naposledy.“ Konec kariéry nyní potvrdila. „Byl to opravdu můj poslední závod.“
Oznamovat svůj odchod s předstihem nechtěla. Pojmout sezonu jako rozlučku neplánovala. „Popravdě, ani ne,“ uvedla. Dokonce to nevěděl ani Lukáš Bauer, za jehož tým eDSystem poslední čtyři sezony závodila. Přemlouvat, aby si své rozhodnutí ještě rozmyslela, se nenechá. „Nemá to smysl. Já jsem se takhle rozhodla a tak to bude,“ řekla jasně.
Důvodem odchodu je dlouho plánovaný konec kariéry a nikoli těhotenství. „To je teprve v plánu. Kdybych byla těhotná, stovku bych rozhodně nejela,“ prohlásila.
Končit chtěla už po minulé sezoně. Svůj záměr ale přehodnotila kvůli koronavirové pandemii. „Jak byla divná situace s covidem a tak dále, tak se vlastně nedalo, když to zjednoduším, nic jiného dělat. Tak jsem trénovala,“ uvedla.
Plánovala, že v uplynulé zimě absolvuje ještě tři závody a naposledy Vasův běh. Ale ještě jednou kvůli covidu odchod posunula. „V Česku nebyla situace nejlepší, tak jsme zůstali ve Švédsku o měsíc víc a dojeli až do konce. Nakonec jsem ráda, poslední závod se fakt povedl,“ řekla.
Před startem sobotního Aarefjällsloppetu chodila mezi rozcvičujícími se soupeřkami a poprvé se dojala. „Říkala jsem si, že to je naposledy, co to zažívám,“ uvedla.
Zjihlá byla i na trati, ale zároveň se cítila moc dobře. Jela ale opatrněji, aby se dostala do cíle. „Nechtěla jsem dojíždět v křečích nebo vzdát, z toho jsem měla strach, protože bych nebyla ráda, kdybych poslední závod kariéry nedokončila.“
Až posledních pět kilometrů závodila. Symbolicky po boku se Švédkou Brittou Johanssonovou Norgrenovou, s kterou svedla mnohé bitvy. „Užívala jsem si to, i když to je blbý slovo, ale tentokrát se hodí,“ konstatovala Smutná.
Zprvu závodila ve Světovém poháru a po rozkolu v Česku startovala 13 let za rakouskou reprezentaci, s níž byla i na olympiádách ve Vancouveru 2010 a v Soči 2014. V českých barvách se znovu objevila od roku 2016, už coby dálková běžkyně.
Ve Světovém poháru se prosazovala ve sprintech. Dvakrát skončila těsně pod stupni vítězů, na olympiádě a na mistrovství světa byla nejlépe shodně jedenáctá. Úspěchy začala sbírat ve skimaratonech. Možná i proto, že se v prostředí dálkových běhů cítila lépe. „Ve svěťáku je více stresu. Já se sice nestresovala, ale v maratonech mi to sedlo líp, lidi i okolí.“
Vrchol prožila na Vasově běhu. Nejslavnější dálkový závod na 90 km ovládla v roce 2016. „To bylo něco úžasného,“ vzpomínala. Vysoko si cení i výher na Jizerské padesátce z let 2015 a 2017. „Atmosféra tam je nádherná.“
Doma je v rodném Jablonci nad Nisou i tyrolském St. Ulrich am Pillersee. Na obou místech se možná bude realizovat v novém oboru. „Strašně mě zajímá masérství, masírování. V tom bych se chtěla zdokonalovat a vzdělávat se,“ plánuje. Zůstat by chtěla pochopitelně i u lyží. „Třeba dělat nějaké kempy pro mladé a předávat jim zkušenosti, kterých si myslím nemám za pětadvacet let málo,“ uvedla Smutná.
