Je to možná kacířská myšlenka, ale není vám líto, že celá letní dřina v přípravě vám byla vlastně k ničemu?
Třeba se bude hodit za rok, až se budu k lyžování po porodu vracet. Já vím, když se podívám na výsledkovou listinu, kvůli dopingu je několik Rusek potrestaných, skončila Belmondová, takže cesta k velkým výsledkům je otevřená. Vcelku mě to vlastně mrzí, ale miminko je daleko hezčí. Je to víc než všechny medaile z mistrovství světa, víc než výhry ve Světovém poháru. Hrozně se těším.
To byla i vaše první reakce?
Bylo to za polárním kruhem překvapení. Ale ani minutu jsem neváhala, jak s tím naložit. Jen jsem nechtěla ve Švédsku obcházet nemocnice, tak jsem jela na vyšetření do Čech.
A co řekl váš trenér Frühauf?
Nejdřív si dal panáka. Bylo mu to trochu líto, ale po lidské stránce mě chápe. Standa si chce od lyžařského kolotoče taky odpočinout, dá si rok pauzu. Neslíbil mi to zatím na sto procent, ale určitě ho přemluvím, ať ještě od příští zimy pokračujeme.
O těhotenství se začalo mluvit o týden dřív, než jste sama chtěla. Už víte, kdo vás „prozradil“?
Vlastně už po tom ani nepátrám.
Kateřino, už máte pro miminko vybraná jména?
Když jsem se prodírala autem do Dejvic na tiskovku, napadlo mě, že se zeptáte. Fakt nevím, je to daleko.
Ondřej a Zuzana to asi nebudou, že?
To už má můj brácha... Jména jsou to hezká, ale já budu samozřejmě hledat jiná. (směje se)
A budete chtít aspoň předem vědět, jestli se narodí holčička, nebo kluk?
Pořád se bavíme o tom, co nastane v létě. Teď si hlavně přeju, ať všechno proběhne, jak má. No dobře... Asi to těžko vydržím, abych se nechala překvapit. Asi si to nechám říct. Ale netuším, jestli to povím i okolí. Uvidím, jak budu silná.
Sama říkáte, že ještě chcete chvíli před porodem sportovat. Dokdy?
Když nebudou problémy, můžu na lyžích popojíždět tak do března. Ale poslechnu radu lékařů, když mi nařídí úplný klid.
Už před lety jste tvrdila, že ve třiceti se nechcete někde honit sama po lesích a trénovat. To se povedlo: právě ve třiceti budete mít dítě. Přesto pak plánujete, že se znovu do těch šumavských lesů vrátíte a budete pokračovat v kariéře. Proč?
Kdybych neměla miminko teď, určitě na jaře skončím, jenže zároveň vím, že mám obrovskou motivaci, abych pak pokračovala. Čím je člověk starší, víc si váží jiných věcí než dřív, aspoň u mě to tak funguje. I když všechny ty medaile a boje do posledních metrů jsou fantastické...
Jak to myslíte?
Chci říct, že dítě je trvalá hodnota v povrchním světě, ve kterém žiju.
Proč povrchním?
Kolem mě se točí hrozná spousta lidí, největší přátele mám ale jinde a nemám na ně čas. Sympatie a nesympatie lidí okolo jsou závislé hlavně na mých výsledcích. To je ten povrchní svět, který se s mateřstvím vůbec nedá srovnávat.
Už víte, kde během těhotenství budete žít? U rodičů v Písku, v pražském bytě, na oblíbeném Zadově?
Chtěla bych se pohybovat po horách. Šumava, možná taky Harrachov, kde je centrum pro běžce.
A jak to uděláte, až za rok odletíte na závěrečný tréninkový kemp, třeba znovu do švédské Kiruny?
Určitě nedám dítě na půl roku babičce, jak to po porodu dělají Rusky, a nevrátím se pak až na konci sezony. Na to nemám. Rozebírali jsme to s rodiči, oba jsou v důchodu, zvlášť maminka je plná sil. Nebude problém jezdit s prckem a babičkou na delší soustředění.
