Už jste se takhle někdy v cíli radoval?
Pochybuji. Myslím, že ne.
Přišlo to emotivně?
Šlo to hodně ze mě, před během jsem si s 11. místem po skoku říkal, že půjdu do toho, buď vydržím, nebo ne. Že je jedno, jestli pak budu 18. nebo 25., protože výsledek už jsem odsud měl z prvního závodu. Tak jsem to zkusil risknout. Jelo se mi super, neměl jsme žádnou krizi. Pak přijeli Lodwick a Demong, zrychlili tempo skupiny a já dokázal i tak udržet krok. Za to jsem hrozně rád.
Pak jste prsty ukazoval jedničku. Na koho?
Na servisáka Kopala, měl jsem fantastický lyže. Děkuju celýmu týmu a servisu, že mi vytvořili takové podmínky.
Nelitujete, že při skoku jste měl smůlu na vítr? Mohl jste být ještě lepší.
Neřekl bych, že mi vyloženě špatně fouklo, spíš mi nefouklo moc, protože dneska bylo relativně klidné počasí. Ten skok byl technicky dobrý, jsem spokojený s provedením. Jury zvolila nižší nájezd, pak zvedali lavičku a jiným klukům fouklo, dalo se pak skočit dál. Ale pomohly mi poprvé přepočty, ty odečty a odpočty kvůli větru.
V jednu chvíli byla vaše skupina v běhu jen deset vteřin od bronzu. Zaregistroval jste to?
Neřešil jsem to, i když jsem slyšel, že to naši hlásili. Hlavně jsem si říkal, aby někdo nepřilítl zezadu, protože se v třetím kole tempo trochu zpomalilo, zbytečně se taktizovalo.
Takže o medaili pojedete až příště?
To uvidíme. Samozřejmě posouvat se nahoru se dá vždycky. Ale myslím, že i s tímhle umístěním musí být celá česká kombinace spokojená.
