Ten, o němž byla řeč, seděl poněkud zaraženě za stolem pro vítěze Tour de Ski, jako by stále nevěděl, co si s novou rolí počít. Dario Cologna, nový šampion běžců na lyžích. Senzace. Ale zároveň spravedlivý vítěz Tour. O tom nikdo nepochyboval.
Teď můžete slavit. Už se těšíte?
Teď musím nejdřív do auta. Večer ještě jedu exhibiční sprint ve Val Gardeně. Až potom dojde na velkou party.
Velkou? Co to znamená? Vypijete mnoho piv?
Radši jen jedno. To je tak akorát.
Stal jste se novým vládcem běžců na lyžích. Dochází vám to?
(chvíli přemýšlí, usmívá se) Já nevím... Ne, asi nedochází.
Věřil jste už na startu finálové etapy, že vás nikdo nedostihne?
Věřil. Cítil jsem formu. A půlminutový náskok mi dodával sebevědomí.
Do cíle vás hnaly nejen švýcarské zvonce, ale i spousta italských fanoušků. Všiml jste si, že jste tady tak populární?
Ta atmosféra byla fantastická. Asi mě mají rádi. Vždyť jsem také vyrůstal nedaleko od italských hranic.
Nejdřív jste dával přednost fotbalu. Proč jste se nakonec rozhodl pro lyžování?
Protože lyžování mi připadalo těžší. Byla to větší výzva.
Je vám 23 let, stejně jako Noru Northugovi, druhému v cíli. Znamená to, že nastupuje nová generace?
To bych neřekl. Pořád je tu spousta nebezpečných třicátníků. Ani loňského vítěze Lukáše Bauera rozhodně nemůžete odepisovat.
S Northugem se znáte už léta, že?
Když nám bylo devatenáct, tak mě na hlavu porážel. Kdybyste mi tehdy řekli, že o čtyři roky později vyhraju Tour a navíc před Petterem, myslel bych si, že jste se zbláznili. No jo, ale tehdy vlastně ještě žádná Tour neexistovala. Všechno se to teď seběhlo nějak rychle.
Jak nám vlastně vysvětlíte své letošní obrovské zlepšení?
Můj bývalý norský kouč a nyní poradce Odd Sivertsen mě přesvědčil, že mám trénovat víc. Dřív, jako junior, jsem měl 650 tréninkových hodin ročně, zatímco Petter Northug dokonce 850. Jenže on už si víc nepřidával, zatímco já kráčel nahoru pěkně krok za krokem. Teď jsem na těch 850 hodinách také.
