Tratě ve Val di Fiemme si věkem stále juniorka za rok připomene na světovém šampionátu třiadvacítek, hlavním cílem sezony pro lyžařku karlovarského Slovanu už však zřejmě bude olympijské Soči. Oslaví kulatých dvacet let, je čas dospět. "U holek je to o trochu jednodušší než u kluků. Pokud bude zdravá, zvládne to bez problémů," říká její trenér Lukáš Krejčí.
Koketovat s reprezentací začala vlastně už loni a už tehdy na závodech Slavic Cupu nebo Kontinentálního poháru porážela všechny kolem sebe. Snad kromě Evy Vrabcové-Nývltové, se kterou má teď začít s obrodou české části běžecké reprezentace. Nebýt osm a půl měsíce vlekoucího se marodění, mohla si letos na světovém šampionátu juniorů v Liberci užívat jedné z medailí a větší radost by jí určitě udělalo také mistrovství světa ve Val di Fiemme. "Až si na příští sezonu projde kompletní přípravou, bude to jiné," ví Krejčí.
Petra NovákováNa mistrovství světa ve Val di Fimme nastoupila devatenáctiletá juniorka z karlovarského Slovanu do volné desítky jako nejkratšího z distančních závodů( 56. místo), týmového sprintu dvojic také volnou technikou (14. místo) a čtyřčlenné štafety na 4x5 kilometru (12. místo), kde dostala na starost podobně jako Lukáš Bauer druhý, klasický úsek. Vynechala úvodní klasický sprint, skiatlon na dvakrát 7,5 kilometru a závěrečný maraton - třicítku klasikou. Důvodem však u Novákové nebyla specializace, jen prostě na víc startů neměla lyžařka z Nových Hamrů v Krušných horách letos odtrénováno. Pokud je připravená, není pro Petru Novákovou problém úspěšně zvládnout jakoukoli trať. Jak sama říká: "U mě to není o trati, ale o místě." Skejt nebo klasika, pro Novákovou to je jedno, jen svou drobnější postavou (164 centimetrů výšky, 56 kilogramů váhy) není zrovna rozenou sprinterkou. "Takových je ale málo," dodává její kouč Lukáš Krejčí. "Pokud pojede se závodnicemi na její úrovni, prosadí se i ve sprintu." |
Téměř rok trvající návrat do stopy začal nevinně a ve stylu Petry Novákové. Na závodech v Novém Městě na Moravě vedla ve sprintu o dobrých třicet metrů, když ve stoupání zabrala tak mocně, že to nevydrželo rameno. "Nebylo možné, aby jí to celé najednou takhle povolilo," divil se kouč Krejčí. Utrženým ramenním pouzdrem se zřejmě připomněl dřívější pád ze soustředění na Dachsteinu.
Tehdy byla ve své zatím nejlepší formě, skvěle připravená na mistrovství světa juniorů. Jenže místo do Turecka cestovala Nováková na operační sál. A trápení začalo. Rekonvalescenci sice odhadovali lékaři na tři až čtyři měsíce, že ale na jejím konci dostane mononukleózu, s tím nemohl nikdo počítat. Návrat k tréninku se tak pro Novákovou protáhl o další čtyři měsíce.
Od osmnáctého ledna až do šestnáctého září, kdy poprvé velmi zlehka začala s tréninkem. Příprava na sezonu se smrskla na dva měsíce. "A ona stejně závodí takhle," usmívá se Krejčí. Vždyť na mistrovství světa juniorů v Liberci byla mezi Češkami znovu nejlepší. A k nejlepším juniorkám vůbec, jakou byla v Liberci jednou zlatá a jednou stříbrná Rakušanka Teresa Stadloberová, chyběl jen malý kousek. "Jestli někdo osm a půl měsíce netrénuje a pak dostane od vítěze třicet vteřin... Kdyby byla Petra zdravá, měla by medaili, to je můj názor," říká Krejčí.
Sama Nováková ostatně později přiznala, že právě srovnání s dcerou mistra světa ze štafety v Ramsau 1999 ji v Liberci hodně zajímalo i vzhledem k světovému šampionátu ve Val di Fiemme. "Na Petře bylo vidět, že jede relativně dobře, ale nebyla to od ní ta jízda jako dřív. Chybí jí tři čtvrtě roku tréninku a to je moc. Na přípravu nebyl dostatek času, stačily by dva, tři měsíce a fungovalo by všechno úplně jinak. S tím se ale teď už nic neudělá," ví Krejčí.
Bylo jasné, že ani Stadloberová ani Nováková jako juniorky výběry svých zemí v Itálii výsledkově nepotáhnou a tak bylo možná i dobře, že krkolomná kombinace zranění a následné nemoci pomohla letos Novákové alespoň k důsledné rekonvalescenci, být zdravá na přípravu pro příští sezonu, to bude totiž náramně potřebovat. "Když o tom uvažuju zpětně, tak tady platí, že všechno zlé je k něčemu dobré," přitakává její kouč Krejčí.
Dobře ví, jak jeho svěřenkyně pracuje v tréninku, jak se umí sedřít, když se ve Slovanu odmalička připravuje s kluky, kde Karlovy Vary vychovávají pro reprezentaci další talent v osobě Jakuba Rádla.
Hlavně se neuštvat
S přípravou na sezonu začali ve Slovanu letos v Livignu a pro Novákovou to byly především túry s trekovými holemi. Pak klasika: Harrachov, Boží Dar a okolí a za sněhem znovu do Livigna, kam si lyžaři zvykli jezdit dvakrát, třikrát ročně. "Mým úkolem bylo v podstatě jen Petru brzdit, aby nepřehnala zátěž. Pauza byla strašně dlouhá, báli jsme se, aby její organismus neřekl najednou: dost!" říká Krejčí.
Přehánět to nechtěl ani se závody a to se také vyplatilo. Beztak stihla letos světové šampionáty doma a v Itálii a krátce předtím Světový pohár v Liberci a v Davosu, který měl Novákovou stejně jako zbytek reprezentace pod hlavním koučem Miroslavem Petráskem otestovat před blížícím se Val di Fiemme.
Už na vysokohorském soustředění v Lavazu před mistrovstvím na Novákovou ostatně dohlížel lékař i biochemik a dopředu bylo jasně dané, jak dlouho se má ve výšce zdržet a kolik toho odtrénovat, než sjede dolů do údolí Fiemme na rozhraní jižního Tyrolska a Trentina.
Všichni vědí, jaký talent v Novákové české lyžování má a že je jinak na ně v posledních letech dost skoupé. "Určitě nechci říkat, že Petra je nástupkyní Kateřiny Neumannové, to je ještě hodně daleko a samo o sobě to je strašně vysoký cíl. Ale pokud by měl teď někdo nastoupit do reprezentace, tak jedině Petra. Kolem ní by se mohly dvě, tři holky nějak chytit a pak čekat, až se objeví někdo další z mladých," věští Krejčí budoucnost ženské reprezentace v běžeckém lyžování.
"Kolem Petry a Evy (Vrabcové-Nývltové) se může znovu začít něco tvořit. Nebude to ale ze dne na den, holky prostě nemáme. Snad se přidá někdo další, třeba Lucka Charvátová, která taky nevypadá špatně." Jak už naznačil reprezentační kouč Petrásek, má se pro olympijský rok ženská reprezentace obnovit. Nováková se tak stane její pionýrkou a jejich jména si historie pamatuje.
