Co se zmenšení atraktivity klasického lyžování týká, jsou v souběhu dvě věci: jednak to známější, co už popsal pan Sojka (přechod od intervalových starů k hromaďákům a sprintům), druhak to, že tratě jsou lehčí, než bývaly (jsou povolena menší převýšení), což znevýhodňuje borce jako Hellner, Legkov, nebo Lukáš Bauer, prostě ty klasické vytrvalce a nahrává to borcům jako Northug, nebo Bjorgen, kteří, pokud přijde opravdu velký kopec, nedokážou se už v čele udržet (což bylo pěkně vidět třeba v Soči). Samozřejmě v hromaďáku pak mají další výhodu, že je někdo může dotáhnout do čela a tím ztrátou smažou atd. atd. Hromaďák těmto typům taky spíše nahrává (ikdyž výjimky by se asi najít mohly).

Souhlasím s panem Sojkou a ještě za sebe dodám, že mi běh znechucuje dominance Norské reprezentace.

Samozřejmě že když jezdili špičku Lukáš a Kačena, tak se o klasické běžecké lyžování zajímalo víc lidí a biatlon byl Popelkou ALE:

Z velké části si za "popularitu" může ten sport sám. Z intervalových, pro mě nejvíce spravedlivých závodů došlo k děsivému odklonu k cirkusovým závodům dvojic, smíšených štafet, sprintů nebo 30km laufů, kdy se jede 29,5km v balíku. V současné době naprosto nudný, nekoukatelný sport.

souhlas, puškoběh to má mnohem líp zmáklý.

Pro mě by se určitě zvedla atraktivnost běžeckého lyžování, kdyby byla naděje na nějaké špičkové umístění českého závodníka. V soubojích o místa ve třetí desítce nějak ztrácím chuť fandit. :-) (I když uznávám, že i ta třetí desítka je furt makačka.)