"Zatrnulo mi dvakrát. Poprvé, když hráč běžel přímo do mě ze šestky, ale to komentovat nebudu. No a podruhé, když se balon odrazil na půlku. To jsem se modlil, ať ho někdo chytne. Byl to opravdu adrenalinový závěr," popisoval Veřmiřovský.
Jeho přání bylo vyslyšeno, hosté ze Zlína nedokázali míč ukořistit a skórovat. Konečná remíza 25:25 přinesla Kopřivnici záchranu v extralize. "Takhle napínavé jsme to dělali celou sezonu. Nakonec to v pravý čas vyšlo," řekl Veřmiřovský.
Tomáši, z vaší strany nebyla přesvědčivá už první půle. Co se dělo, že jste nechali jít Zlín do třígólového trháku?
V prvním poločase úvodního zápasu jsme dávali góly z dálky a Adamu Rečkovi to tam padalo. Zato teď ho pokryl brankář. Ani já jsem dvakrát nedal z křídla. Nevytvářeli jsme si šance, a když už, tak jsme je neproměňovali. A málo jsme běhali. Neměli jsme žádný rychlý protiútok. Řekli jsme si, že je uběháme, jenže jsme to nesplnili. Nechali jsme je ve hře.
Nebyli jste nervózní?
Aspoň to bylo napínavé pro lidi. Kdybychom tam minulý týden vyhráli o 15 a doma o 10 gólů, nikdo by nepřišel... (úsměv)
Ale mohli jste být klidnější...
Samozřejmě, dělám si legraci. Ve druhé půli jsme ztratili náskok o pět branek. To je naše klasika. Místo toho, abychom hru uklidnili, pohráli si a šli do vyloženého gólu, tak zbrkle zakončujeme.
