Světla zhasla, hrstka diváků odešla a za chebskou házenou se zavřela opona. "Holky to obrečely," říká asistent trenéra Lokomotivy Jaroslav Šípek.
V sobotu, v posledním zápase sezony v první lize, prohrála Lokomotiva se Sokolem Kobylisy 23:29. Hráčky na víc neměly, odehrály to důstojně. Stejně jako celou sezonu.
FaktaV roce 2004 skončila Lokomotiva v Interlize pátá, přesto se musela pakovat. Vrátit se mohla hned za rok. Nebýt prohraného finále v první lize s Pískem. A znovu prázdné kasy. "Zatím se žádný zázrak v podobě lepšího klubového rozpočtu na obzoru nestal," posteskl si o rok později tehdejší kouč Heřmánek. Tak blízko k interlize se už nikdy potom nedostal. Před začátkem loňské sezony ohlásil konec na lavičce Lokomotivy. "Pořád jsme to tloukli, jak se dalo. Měli jsme málo hráček," vysvětloval. S trenérem se rozhodla odejít i většina hráček. Na jejich posty musel nový trenér Vratislav Nitka postavit starší dorostenky. Místo útoku na postup tak tým poskládaný z novicek bojoval o záchranu první ligy. První rok se Lokomotiva ještě zachránila, letos už ne. |
"Dohrály to statečně, v takových podmínkách, v takovém počtu, byla to od nich oběť," děkuje Šípek hráčkám. Bylo to loučení s ženskou házenou v Chebu? "Z devětadevadesáti procent je konec. Nevidím to dobře. Nevěřím, že se stane zázrak," míní Šípek.
Poslední zápas sledovalo v hale Lokomotivy rovných 67 diváků. Jak symbolické. Vedle haly je fotbalový stadion, jenž už také marně vzpomíná na prvoligové časy. "Po zápase si s hráčkami navzájem poděkovali. Všem je líto, že je konec," říká chebský asistent.
Za sezonu na kontě jediná výhra. Jak to mohlo dopadnout? Ani v posledním zápase na víc nebylo. "Hráli jsme jen s jednou spojkou, zbytek byly rozehrávačky a křídla. Holky odevzdaly, co mohly, v žádném případě to nevzdaly." Problémů celou sezonu bylo požehnaně.
Už tak úzký kádr proděravovaly další věci. "Klíčové spojky měly dlouhodobá zranění. Celkově jsme doplatili na zranění," říkal už před posledním zápasem trenér Vratislav Nitka.
Ostatně ani on se posledního vystoupení nezúčastnil. Ne, nehledejte v tom symboliku. Důvod byl ryze osobní. "Měli jsme rodinnou oslavu, můj táta slavil osmdesátku," vysvětluje Nitka.
Ze statečných hráček, jež za Cheb válčily v první lize, by jich pro příští sezonu stejně moc nezůstalo. Nebo dokonce žádná. "Holky jsou na vysokých školách, nebo na ně nastupují. Z toho důvodu kolem nich krouží lanaři a myslím, že už asi tři přetáhli do Liberce," vysvětluje asistent trenéra Jaroslav Šípek.
Z toho důvodu a hlavně finančního nevidí budoucnost růžově. "Těžko se mi o tom mluví. Osobně mě dost mrzí, že to tak dopadlo," přiznává Šípek. Ostatně dělal asistenta už Josefu Heřmánkovi a je podepsaný pod největšími chebskými úspěchy.
"Že by se Heřmánek vrátil? Myslím, že ne. I když neznám vztahy s vedením a nechci se pouštět do polemik." Soutěžní zápasy skončily. Házenkářky se ještě sejdou. V pátek mají trénink a velmi důležité datum je příští pátek 14. května. Tam se definitivně rozhodne. "Máme sezení s hráčkami. Tam se dohodneme co dál," dodává Šípek.
