„Když jsem se vracel před třemi lety z Francie, říkal jsem, že bych chtěl něco s týmem vyhrát. Jedna krásná tečka by bylo vítězství ve finále Českého poháru. V extralize je cesta k medaili trnitá, ve čtvrtfinále budou Lovosice jasným favoritem,“ podíval se Mika do nejbližší budoucnosti.
Zubří se potká v play off s Lovci, příští rok povede tým kouč Mika |
Klub našel náhradu za končícího Petera Dávida celkem rychle. Měl jste dilema vzít tuhle pozici ještě jako hráč?
Bylo to těžké rozhodování. Tři týdny jsem pořádně nespal. Věděl jsem, že v režimu sedmi tréninků týdně nemůžu pokračovat. Tělo si vzalo daň za vrcholový sport. Chtěl jsem to omezit, nebo bych musel přestat úplně. Nečekaná nabídka mi rozhodování usnadnila. Možná budu ještě hrát ve druhé lize, ale extraligu už jen když bude chybět patnáct hráčů.
Plánoval jste, že u házené zůstanete jako trenér?
Ambice jsem měl. Kvůli tomu jsem studoval všechny licence. K trénování jsem směřoval. Od pětadvaceti let jsem pomáhal panu Bašnému. Nejdříve u reprezentace žen, pak ve francouzských klubech, kde trénoval.
Zuberský házenkář Ondřej Mika proniká plzeňskou obranou.
Jak vaše spolupráce vypadá?
Je to na dálku. Připravuji mu videa, dělám analýzu soupeřek, taktické věci před zápasem.
Už přemýšlíte jako trenér?
Lehce přepínám. V posledních dnech to bylo hodně hektické. Ale pořád jsem hráč, navíc je to moje poslední sezona, takže musím přes drobné bolístky zatnout zuby a odevzdat na hřišti maximum. Nemám rád, když se to říká, ale poslední minuty na hřišti si chci užít. Přípravu na zápasy si dělám sám, hodně věcí řešíme s Dušanem Palátem.
Že jste ho zmínil. Po sezoně odchází do Brna, Bajer zase do Karviné. Co říkáte na to, že mladí odchovanci posilují konkurenci?
Kdybych byl vulgární, tak řeknu, že mě to se... Štve mě to. Jsou to kluci, kteří tady vyrostli, klub do nich investoval a ovoce sklízí jiní. Doufám, že tohle nebude pokračovat. Je to jeden z cílů, které jsem si dal, když jsem to bral. Je důležité, abychom naše odchovance udrželi, a pokud budou odcházet, tak aby šli do zahraničí. Přes svoje kontakty jsem schopný jim pomoct.
Je pro vás inspirací táta Jiří, se kterým jste se v roce 2012 stali českými šampiony?
Byla to krásná etapa. Byl u všech tří extraligových titulů. Jeho stopa v Zubří je hluboká. Mám respekt k tomu, co tady dokázal a vybudoval. Nebude snadné na to navázat, ale věřím, že se zase dostaneme na vrchol.
Máte podobnou trenérskou filozofii?
Vychoval mě, ale hodně mě změnila Francie. Hlavně v přístupu k hráčům. Naše mentalita je pořád východoevropská, chtěl bych sem přenést francouzskou školu. Hráči jsou s trenérem partneři, všichni na jedné lodi. Když jsem začínal v Zubří, trenéři Kekrt, Hargaš byli spíše autoritativní. Pokud jde o hru samotnou, preferuji rychlou házenou, jak nám to vštěpovali v Zubří od žáčků.
V roce 2009 jste se Zubřím vyhráli Český pohár. Pamatujete si na to?
Moc ne. To bylo na začátku kariéry za trenéra Kekrta. Ani nevím, s kým jsme ve finále hráli (Kopřivnice – pozn. autora).
Ve středu vyzvete Karvinou. Jak vidíte vaše naděje?
Karviná je favorit, ale nejedeme ji do Prahy jenom potrápit. Hraje se na jeden zápas, což naše šance zvyšuje. Může nám to sednout, jim ne. V extralize jsme ji doma porazili, i když jsme měli zraněné hráče. Pro mladé kluky v našem týmu je to povzbuzení, pro Karvinou vykřičník, aby nás nepodcenili.
Mrzí vás, že se hraje až v Praze, kam to mají vaši fanoušci daleko?
Chápu, že zároveň hrají finále i holky (Most–Kynžvart), které to mají do Prahy blíže, ale přijde mi to nešťastné, navíc je to uprostřed týdne. Brno nebo Ostrava by byly lepší. Pár našich fanoušků přijede, ale moc jich nebude.
Pak vás čeká extraligové play off, do něhož jdete ze šestého místa. Jste zklamaný?
Na to nemám jednoznačnou odpověď. Měli bychom mít ambice na první čtyřku, abychom začínali čtvrtfinále doma. Ale odchodů každou sezonu je strašně moc. Potřebujeme tým stabilizovat. Umístění odpovídá.
Jakým soupeřem budou Lovosice?
Zrovna Lovosice mají výhodu ve stabilizovaném kádru. Loni nás porazily v sérii o bronz, vyhrály u nás před pár dny. Ale nám se trošku ulevilo, že jsme zvládli uhrát šesté místo, i když jsme mohli skončit i výše. Nebudou to mít s námi snadné.
