„Byly dvě minuty do konce, vedli jsme o gól a zahodili jsme dvě čisté střelecké příležitosti v jednom útoku,“ líčí trenér Sokola Peter Kostka. „Následně jsme dostali gól, soupeře postavili na nohy a darovali mu body na zlatém podnose,“ komentuje porážku 24:26.
Bezprostředně po utkání z vás bylo znát velké zklamání. Jak to vnímáte s odstupem?
Jsem stále hodně zklamaný. Kdyby mi někdo před sezonou řekl, že po třech kolech budeme mít čtyři body, asi bych to bral. Ale vzhledem k utkání na Dukle a jeho průběhu je to hrozná škoda. Veselí zde mohlo poprvé v historii vyhrát. 55 minut jsme vedli, byli lepším týmem. Přesto jsme prohráli.
Vypadá to, že rozhodl právě dramatický závěr.
Prohrát poslední dvě minuty 0:4, to je trestuhodné. A velmi mě to mrzí. Ale o zápase nerozhodla poslední dvouminutovka, i když by se nám to stávat nemělo. Rozhodl první poločas.
Skutečně?
Ano. V tu dobu jsme perfektně bránili a dovolili Dukle jen osm branek. Byli jsme na ně dobře připravení, na domácích bylo vidět, že před námi mají respekt a nemají takové sebevědomí. Momentum, psychická pohoda, byla na naší straně. Dvakrát předtím jsme vyhráli, Dukla dvakrát prohrála. A my jsme jí dali jen deset gólů. To bylo málo.
Čím si to vysvětlujete?
Hráli jsme příliš na jistotu, jako bychom se lekli toho, že můžeme vyhrát. Nehráli jsme rychlý útok, jak jsme zvyklí. A tím pádem jsme se nedostali do tempa. Měli jsme za první poločas nastřílet patnáct branek a celý zápas rozhodnout. Ale udělali jsme několik zbytečných, školáckých technických chyb.
Takže rozhodla hlava?
Asi ano. My prostě nejsme tým, kterému sedí hrát na jistotu. My potřebujeme jít do rizika, do tempa házené. V druhém poločase už to bylo o tom, že Dukla vycítila šanci. A dokázala ji využít.
Připomněl vám průběh zápasu minulou sezonu, kdy vás v řadě zápasů připravil o dobrý výsledek krátkodobý výpadek?
Ani ne. Je potřeba říct, že to byl náš nejslabší výkon v tomto ročníku. Prostě jsme nehráli dobře. A já jsem rád, že i když pracovala hlava, na naší straně byl znát strach, zápas jsme kontrolovali. Drželi jsme Duklu na distanc, stále jsme měli dva tři góly náskok. Nebylo to o tom, že bychom něco nezvládli systémově. Tým celkově měl jinou tvář než minulý rok. Loni bychom prohráli o deset gólů.
Takže je to druh porážky, ze kterého jde brát to pozitivní?
Určitě. Toto nebyla blamáž, právě naopak. Může nás mrzet, že jsme byli lepší, ale prohráli jsme. Ale znamená to, že jsme na správné cestě. Liga je vyrovnaná a my se potřebujeme naučit takové zápasy zvládat. Jen je škoda, že nám pro drobné zranění vypadl Burnazovič, který skoro celý druhý poločas nehrál. Dovolím si tvrdit, že kdybychom ho měli, tak bychom vyhráli.
