"Nikdy bych nároďák nenechala být jen tak proto, že se mi za něj nechce hrát. Byly v tom jiné věci, které už ale po těch letech nechci rozebírat," říká jednatřicetiletá Ajglová, která už pět let hraje nejvyšší házenkářskou soutěž ve Španělsku. "Byla jsem ráda za příchod trenérů Bašného a Poloze k reprezentaci. Nominace od nich mě tak hodně potěšila."
Vendula AjglováJednatřicetiletá házenkářská brankářka je odchovankyní Zlína, přes Olomouc, s níž získala český titul, se dostala na rok do norského Skjebergu. Ve Španělsku působí od roku 2005. S klubem Orsan Elda Prestigio se dostala do semifinále Poháru EHF. Poté působila v Almérii. Letos v létě přestoupila do Elche a po pěti letech se také vrátila do české reprezentace. |
To je bez debat. Jsou naprosto výborní. Mají obrovské zkušenosti s trénováním v cizině, kde je vedení družstev úplně jiné. Je tam hodně komunikace s hráčkami, na což týmy v Česku nejsou vůbec zvyklé. Tak to funguje jenom ve Zlíně, kam Dušan Poloz přenesl norský model.
S národním týmem vás příští týden čeká předkvalifikační turnaj v Itálii o postup na mistrovství světa. Vy jste byla u posledních účastí na obou vrcholných šampionátech. Je současné družstvo tak silné, že by zase mohlo postoupit?
Řekla bych, že určitě. Na první soustředění jsem přijela před dvěma měsíci a musím přiznat, že jsem byla příjemně překvapená úrovní holek, moc se mi líbí, jak se snaží a jak jsou disciplinované. Hrály jsme na turnaji v Chebu proti Španělsku a také jejich trenér byl z kvality našeho družstva dost překvapený, spousta hráček se mu velice líbila. Takže na postup máme, jen musíme dodržovat trenérovy pokyny, snažit se a hlavně si věřit.
Jak vnímáte souboj o pozici brankářské jedničky?
Tak to vůbec neberu. Jsem tady, protože mám určitě zkušenosti, házenou už dlouho hrát nebudu a budoucností Česka jsou mladé holky. Naší reprezentaci chci pomoct, jak to jen půjde. Ale žádná z nás nechce nějak soupeřit, kdo bude jedničkou. Jsme jeden tým. Chytat bude ta, které to zrovna půjde.
Víte o kvalitách brankářky Barbory Raníkové?
Upřímně musím říct, že Báru skoro neznám. Já jsem z Olomouce odcházela ve chvíli, kdy tam ona přišla. A na turnaji v Chebu taky nebyla. Jenom čtu, že je často chválená. Takže předpokládám, že je výborná. Jinak by tady nebyla.
Ještě před italským turnajem vás ve čtvrtek čeká přípravné utkání v Bystřici pod Hostýnem proti Slovensku. Přijede se na vás podívat vaše zlínská rodina?
Myslím, že ne, tam se teď všechno točí kolem čerstvého přírůstku. Ale máme volný víkend, to si rodiny trošku užiju. Z tohoto pohledu je ta nominace moc příjemná. Jinak na ně mám čas jenom v létě, kdy na čtyři až šest týdnů přijedu.
Jak jste se dostala do Španělska?
Měla jsem trošku štěstí. Působila jsem v Norsku a Španělé si mě všimli na mistrovství Evropy, kde jsme hráli i proti jejich reprezentaci. Ve Španělsku se mi život i házená hodně zalíbily, jsem tam spokojená a prožiju tam už asi celý zbytek kariéry. Styl házené je úplně jiný, hodně se běhá, hraje se dost otevřená obrana, a týmy tak dostávají spoustu gólů. Tento rok se i tam objevily ekonomické problémy, takže je všude spousta mladých hráček.
Jak kvalitní je tamní soutěž?
Španělky byly druhé na mistrovství Evropy a čtvrté na mistrovství světa. Norská liga byla na vyšší úrovni, ve srovnání s tou českou je na tom ale Španělsko asi lépe. I když musím říct, že česká liga teď jde hodně nahoru.
Jak úspěšný je váš současný klub Elche?
Ve Španělsku vždycky byly tři čtyři nejlepší kluby a zbytek se pak pral mezi sebou. Elche bylo vždycky uprostřed tabulky, šesté sedmé. Letos jsme ale po deseti kolech třetí, což je velký úspěch. Přitom jsem v klubu jednou z mála zkušených, spíš jsou tam holky z juniorských a dorosteneckých nároďáků.
Je s vámi ve Španělsku i váš přítel?
Dřív trávil zimu v Rakousku coby lyžařský instruktor, teď už je několik let se mnou. Pracuje jako učitel tenisu na jihu v Almérii, kde máme bydlení přímo u vody. Z hlediska počasí je to moc příjemná změna oproti Norsku. Já to mám z Elche na pobřeží do Alicante čtvrt hodiny, což je nádhera.
Věnujete se jen házené?
Ano. Ve volném čase jsem v minulosti trénovala děti a vedla jsem aerobik babiček a dědečků, letos zase doprovázím děti, aby se jim něco nestalo při cestě do školy. A věnuju se španělštině. Chtěla bych udělat i zkoušku, abych jednou při návratu měla oficiální papír, že ji opravdu ovládám.
Takže se chcete vrátit do Česka?
Vůbec nevím. Na jednu stranu bychom tam chtěli zůstat, ale ve Španělsku je velký problém sehnat práci. Uvidíme.
