"Samozřejmě záleží na spoustě okolností. Jestli by o mě trenéři stáli, jestli přejdeme přes Černou Horu..." připomíná Ajglová těžkého soka, s nímž se Češky utkají v červnovém play-off. "Jinak chci skončit, už mám nějaký věk, házenou hraju dvacet let a chtěla bych začít jiný život," říká jednatřicetiletá rodačka ze Zlína.
Trenérské duo Bašný - Poloz by v případě postupu přes šestý tým minulého mistrovství Evropy nejspíš o štíhlou gólmanku s neposlušným účesem zájem mělo. Ajglová, která si jméno udělala ve službách Olomouce a poslední léta strávila ve Španělsku, na nedávném mezinárodním turnaji v Chebu svůj part zvládla excelentně.
Přitom už loni chtěla s házenou praštit. Hrála za tým Vícar Goya, který postihly finanční trable. V dusné atmosféře si nerozuměla s trenérem, ztratila radost ze hry, byla na odchodu. Přítel, bývalý volejbalista, ji ale přesvědčil, že zakončit kariéru tak nešťastně by byla obrovská škoda.
Popíchl ji i zlínský kouč a reprezentační asistent Dušan Poloz, aby znovu oblékla dres národního týmu, kterého se před pár lety z osobních důvodů vzdala. Navíc před ní leželo pár seriózních nabídek z několika evropských celků, takže rozhodnutí změnila.
"Německo a Francii jsem s díky odmítla, chtěla jsem být blízko příteli. Nakonec jsem zvolila Elche, které je nejblíž našemu domovu," popisuje Ajglová. V nezkušeném týmu plném mládežnických reprezentantek ožila, kouzlo házené ji znovu objalo a malý klub s nízkým rozpočtem se ve španělské lize vydrápal do horních pater tabulky. "Máme za sebou výbornou sezonu, ve vyrovnané soutěži jsme mohly klidně skončit někde u dna," lebedí si.
Smlouva jí teď však končí a novou zatím nepodepíše. Bude záležet na tom, jak dopadne baráž o MS. Jako před rokem se ocitá na křižovatce, tentokrát je ale mnohem vyrovnanější a z budoucnosti si vrásky nedělá. "Občas po něčem marně toužíte a najednou vás potká něco jiného a ještě úžasnějšího. Prostě uvidím, co přijde," prohodí stoicky.
Pohoda v Roquetas de Mar  |
A když další život Venduly Ajglové nenasměruje výzva brazilské mise, má už v hlavě jiný plán, spojený s Pyrenejským poloostrovem, kde hodlá zůstat i po konci kariéry. "Žijeme na překrásném místě u moře, odkud jste za dvě hodiny v lyžařských střediscích v Sierra Nevadě," zmiňuje letovisko Roquetas de Mar v Andalusii, kde si od jara do jara užívá vynikajících klimatických podmínek.
Právě celoroční možnost kvalitního tréninku pod širým nebem pro veškerá sportovní odvětví od fotbalu přes atletiku třeba po lukostřelbu, jí vnukla myšlenku přivést nejen elitu, ale i sportovní nadšence na jih Španělska a představit i nabídnout jim špičkové možnosti přípravy v resortu vzdáleném pouze dvě a půl hodiny letu od domova.
V zimním období se tu navíc nabízí fantastická možnost ráno si zalyžovat, odpoledne si dát partičku golfu a večer tenisový trénink s odměnou v podobě návštěvy některého z mnoha typických tapas barů. "Svoji budoucnost si bez sportu neumím představit, a proto chci naplno využít příležitosti, které mi moje profese přinesla," vysvětluje.
