„Pro mě je to neskutečné. Hraju teprve druhý rok mezi ženami a evropský pohár poprvé, což je něco úžasného,“ cítí se jako v pohádce sedmnáctiletá gymnazistka.
V nedělní domácí partii proti rumunskému Zalau, kterou české mistryně ztratily 22:25, dostala výraznou roli. A dala jeden gól, svůj první na evropské scéně. „Nečekala jsem, že budu hrát takhle dlouho. Je super dostávat takovou příležitost, snažím se ji co nejlíp využít. Hrozně si toho vážím.“
Kanonýrky Jeřábková a Szarková marodí, a tak mohla ukázat, co v ní je. „Je jasné, že když se holky přede mnou zranily, je řada na mně. Snad jsem nezklamala.“ Kousavé Rumunky ji zaskočily. „Byly hodně tvrdé, někdy až zbytečně zákeřné. Párkrát jsem se pokusila přestřelit jejich nejlepší hráčku, ale byla jako skála, skoro se to nedalo. Všechno zblokovala, jak veliká byla.“
Podporovala ji celá rodina, která si někdy na její zápasy nosí i trubku. „Jsme pyšní, že dostane prostor i v takových zápasech. Když jsem se dozvěděl, že bude hrát od začátku, byl jsem nervózní za ni. Zatím se to vyvíjí dobře. A myslím si, že si to i zaslouží. Doufáme, že do budoucna bude platnou hráčkou,“ přeje si otec Radek Šíp, dlouholetá opora hokejového Chomutova.
V československé lize a české extralize napočítal za Litvínov, Jihlavu, Třinec, Plzeň a Olomouc 157 startů, nastřílel 39 gólů a 69 jich připravil. Teď se z něj podle dcery stává expert na házenou, i když on vrtí hlavou. „Vnímám sportovní přístup, ale nevidím do techniky ani taktiky a týmové souhry. Vůbec jsem do toho nenahlídnul, nemám šanci.“
Šíp cepuje hokejové dorostence v Chomutově. „Takže mi jako trenér radí věci, které mi říkají i trenéři v házené,“ trvá na svém Šípová.
Na jejím sportovním růstu se podílí i bratr. „Taky býval hokejista, ale zbláznil se a šel na psychologii,“ směje se házenkářka. „Ve studiu se mu daří. Když se mi nepovede zápas a jsem z toho vyřízená, brácha mi pomůže. Nechá mě vymluvit a pak je to dobrý.“
Cestu k házené si našla sama. „Byli jsme překvapení, protože do té doby byla malá tanečnice. A jednou přišla, že bude hrát házenou. Začínala v Litvínově s národní házenou, asi po půlroce přešla do Mostu. A bylo rozhodnuto. Obětuje tomu veškerý volný čas,“ vykresluje Šíp.
Což platí i pro něj. „Táta mě podporuje jako málokterý z rodičů své děti. Je skoro na každém tréninku. Stojí za mnou celá rodina,“ těší talentovanou spojku. „Dělám taxislužbu, vozím ji na tréninky, baví mě se na ně koukat,“ tvrdí táta.
Andělé si mládež piplají. Šípová, která už má reprezentační zkušenosti, loni slavila titul se staršími dorostenkami, podílela si i na českém zlatu žen. A v aktuální sezoně se blýskla deseti góly v interlize na půdě titána z Michalovců. „Nedokážu ani popsat, jak velký skok je z dorostu mezi dospělé. Ženy hrozně předvídají, silově jsou jinde, brankářky taky neskutečné. Je to o třídu výš.“
A Šípová se mezi nimi neztrácí. „Přitom hraje čtvrtý pátý rok. Pohádka. Je šikovná, nevím po kom,“ řehtá se Šíp. „Já se do ligy dostal ve dvaceti, ona dřív. Je lepší. Povedla se.“
