Podle informací MF DNES by jejich dres mohl obléknout dlouholetý reprezentant David Juříček, který před rokem ve francouzském Saint-Raphaël ukončil kariéru.
Devětatřicetiletý hráč ještě v zimě viděl svou budoucnost v rodinném podniku mimo svět pruhovaných tyčí, teď však může být vše jinak.
„O možném návratu k házené uvažuji, ale víc k tomu teď neřeknu,“ vyjádřil se Juříček v textové zprávě k dotazu MF DNES, zda jedná s Litovlí. Informaci zatím oficiálně nepotvrdil ani Tatran, podle zdroje blízkého klubu by však mělo být jasno během několika dní.
Trenérem Lubomír Krejčíř
Jisté už však je, že trenérem Tatranu v extralize bude Lubomír Krejčíř, který s Litovlí spolupracuje už dva roky. „Tehdy jsem trenérsky pomohl k udržení v první lize a tým se pak podařilo nastartovat do takových obrátek, že s určitými posilami letos jednoznačně vyhrál první ligu. V tom už můj podíl nebyl tak podstatný, ale s trenéry Kubou a Daňkem jsem úzce spolupracoval,“ vysvětlil osmapadesátiletý kouč.
Nabídka pomoci i v extralize tak byla logická. „Na trenérské křeslo jsem kývl velice rád, samozřejmě i s tím, že nehodlám opustit ani dorostenky Zory. Uvolní se mi ruce z hlediska reprezentace tím, že mi končí smlouva,“ připomněl Krejčíř své další povinnosti u národního týmu juniorek, s nímž v závěru týdne odcestuje do Chorvatska na mistrovství světa.
„Je to historický úspěch litovelského sportu, navíc letos slavíme 80 let házené ve městě.“ Karel Zmund, manažer Tatranu Litovel |
Krejčíř je považovaný za odborníka především v ženské házené, Zoru Olomouc přivedl k titulům v letech 2003, 2004 a 2008, řadu let působil i u reprezentace. Teď má před sebou výzvu uspět i s muži. „Házená je ale přece jen jedna. Mužská trochu individuálnější, ale taktika, herní systém a disciplína se musí dodržovat všude. Navíc prvních patnáct let jsem vedl mužské složky,“ připomněl roky u týmu Dopravních staveb Olomouc.
Pojistit Konšela s Pohlmannem
Vedení klubu už pracuje na posilách. Hlavním úkolem je smluvně pojistit Matěje Konšela s Josefem Pohlmannem, kteří jsou odchovanci Litovle, ale extraligu hráli v uplynulé sezoně v barvách Hranic a Plzně. „Kromě této dvojice bychom chtěli sehnat posilu na post brankáře a možná i střední spojky. Víc než jeden dva hráči zvenku by ale přijít neměli, tým zůstane stejný jako v první lize,“ vysvětlil manažer Karel Zmund.
Na bedrech vedení klubu je shánění peněz, což v případě extraligy znamená významné zvětšení rozpočtu. „Jedná se o navýšení o dva až dva a půl milionu korun proti první lize. Město Litovel se rozhodlo podpořit postup do extraligy příspěvkem 300 tisíc korun, navíc iniciovalo schůzku velkých firem, kvůli podpoře,“ prozradil Zmund.
Papcel říká ano, co dodá pivovar?
Čelem se k účasti Litovle v nejvyšší soutěži zatím postavil Papcel, který by se měl stát hlavním sponzorem. „Další schůzky nás ještě čekají. V pátek bychom se měli sejít i se zástupci pivovaru. Litovel je známá pivem a teď bude známá házenou, tak by se to mohlo propojit,“ věří Zmund.
Navíc jde o největší úspěch míčových sportů v Litovli a účast v extralize může být pro desetitisícové město skvělou reklamou. „Jen někdy před čtyřiceti lety hrál pozemní hokej první ligu,“ vzpomíná Zmund. „Je to historický úspěch litovelského sportu, navíc letos slavíme osmdesát let házené ve městě a deset let účasti v první lize, tak je to krásný dárek k oslavám. Vím, že jdeme do těžké situace a nebude to nic lehkého,“ dodal manažer.
Žádné další překážky Tatranu v účasti v extralize nebrání, včetně sportovní haly ZŠ Vítězná. „Hala vyhovuje, samozřejmě se tam přijede komise podívat, ale viděli jsme jiné extraligové haly. Také už víme, že doma začínáme s Duklou Praha. Známějšího soupeře jsme si nemohli přát,“ těší činovníka litovelského klubu.