V utkání jste už vedli o 7 branek. Kde se stala chyba?
Děvčata se náskoku zalekla. Začala hrát lehkovážně. Přidaly se taktické chyby. Soupeře jsme posadili na koně. Chybovali jsme v jednoduchých věcech. To je selhání hlavy.
Japonky jsou o dost menší hráčky. Ve druhé půlce vás ale zaskočily osobní obranou. Nebo ne?
Jak ji začaly hrát, tak naše mezihra měla být rychlejší, jenže my jsme všechno hráli ze stoje. Do té doby jsme je přehrávali. Pak jsme hráli netakticky.
V závěru byla vyloučena opora týmu Pavla Poznarová. To už jste asi tušil špatný konec, že?
Já to vyloučení neviděl. Pokud mělo být, tak bylo naprosto zbytečné, protože to byla situace, která nic neřešila.
Nakonec jste ale dokázali udržet nerozhodný výsledek, který vám k postupu stačil, ještě tři sekundy před koncem. Pak ale Japonky rozehrály poslední akci a byl konec...
Měli jsme být důraznější. Ale to hledáme chybu ve třech vteřinách, my si utkání prohráli už dřív.
Největší oporou týmu byla Pavla Poznarová. Ta by ráda odešla ze Zlína do pražské Slavie. Nesráželo ji psychicky, že o ní šéf zlínského klubu prohlásil, že ji nepustí, i kdyby jí měl zničit kariéru?
Tohle když někdo prohlásí o hráčce, která hraje světový šampionát... Nevím, jak to nazvat, abych nebyl vulgární. Samozřejmě si to přečetla, a dopad to mělo.
Takové prohlášení by zahýbalo se zkušeným borcem, natož s 18letou talentovanou hráčkou.
Ona vyzrává. Házenkářsky i psychicky. Sama si musí určité věci srovnat v hlavě. Ale způsob, jakým ji oznámili, že ji nepustí, nebyl adekvátní. Bylo to hodně nešťastné. Nemělo to být.