Obě vítězství nad Polskem a Ukrajinou byla v koncovkách dramatická. Jak jste je vnímal?
Proti Polákům jsme se ještě hledali, ale stálo u nás štěstí. Konečně! Na minulých akcích nám chybělo. Proti Ukrajině už jsme o sobě věděli víc, bylo to mnohem lepší.
Přesto jste proti Ukrajině ztratili šestibrankový náskok. Proč?
Hrajeme vysunutou obranu, ta je fyzicky náročná. Síly v závěru ubývají. Takoví jsme my Češi, když to jde zkomplikovat, tak to zkomplikujeme. Máme ale dobrou partu, i proto jsme to ustáli.
V hale bylo dost slyšet české fanoušky. Pomáhá to?
Určitě. Jsou tu malá děcka na turnaji, alespoň něco.
Záda drží?
Zatím ano. Ve druhých poločasech ale bolest cítím, prostřídání by mi pomohlo. Proti Ukrajině jsem dostal do hlavy, bál jsem se o oko, ale i to je v pořádku.
Čekají vás teď Dánové, Rusové a Portugalci. Jací to jsou soupeři?
Dánové jsou skvělí, podle mě půjdou na medaili. Rusové už prý nejsou tak silní, dá se s nimi hrát. Portugalce máme přečtené z kvalifikace. Snad to půjde.