Jenže minulou sezonu, byť mistrovskou, mu předčasně už v březnu ukončila utržená Achillova šlacha. Takže tuto sezonu jako by v Karviné začínal znovu...
„Pořád nejsem úplně v pohodově,“ přiznal třiadvacetiletý křídelník Denis Harabiš, který je v širším kádru reprezentace. „Minulé zápasy jsem se už ale cítil dobře. Je to na dobré cestě, i když to chce ještě čas. Achilovka mě stále pobolívá. Po ránu to je horší, ale když se rozhýbu, jde to.“
To vás trápí už pěkně dlouho.
S achilovkou to tak je. Doktor mi řekl, že to potrvá ještě rok, než se dostanu do optimální formy.
Pořád musíte být opatrný?
To ani ne, na to nemyslím. V zápase se dokážu dostat do stavu, že bolest ani nevnímám.
Do Dukly jste odcházel jako mládežnický reprezentant. Splnily se vaše představy?
Ale ano. Jediné, co mě mrzí, že jsem si s Duklou nezahrál finále extraligy. K němu jsme v roce 2021 měli blízko. A mohlo to být zrovna proti Karviné, což by mělo ten správný náboj, protože tehdy jsem už věděl, že do karvinského klubu půjdu.
Jan Sobol (druhý zprava) je s Patrikem Fulnekem a Denisem Harabišem (zleva) jednou ze tří posil, které před sezonou přišly do Karviné k trenérovi Michalu Brůnovi (vpravo).
Do Karviné jste loni přišel spolu s Janem Sobolem, který se vracel po letech z ciziny a po minulé sezoně ukončil kariéru. Daří se vám ho nahradit?
Hrát s Honzou bylo něco, co jsem si dříve nedokázal ani představit. Je to jedno z nejlepších tří křídel, jaké jsme v republice kdy měli. Hodně mi dal. I on byl pro mě velkým lákadlem, když jsem do Karviné šel. Ale mluvit o tom, že bych ho měl nahradit, si netroufám.
Karvinský trenér Michal Brůna říkal, že jste na hřišti příliš hodný. Daří se mu měnit vás?
Snažím se, ale je to těžké. Ale vím, proč to říká – v obraně mi schází větší agresivita. Musím do toho dát ještě více.
Dokážete se vůbec naštvat?
Těžko. A už vůbec ne na někoho jiného. Když už, tak většinou sám na sebe.
Jak vnímáte tuto sezonu?
Dobře mi to řekl Michal Brůna, že mi její dosavadní průběh otevřel oči. Do prvních zápasů jsem po tom dlouhém zranění šel natěšený, nechal jsem na hřišti všechno. Postupně to opadávalo, byť by to tak být nemělo, ale na mém polevení se podepsala náročnost sezony, to, jak se zápasy kumulovaly. Snad se už znovu dostávám do dobré formy.
A co tým? V extralize jste v minulých čtyřech kolech vyhráli, ale před tím jste ve třech duelech získali jen bod.
Je to nahoru dolů. Musíme si však uvědomit, že nám před sezonou odešlo šest sedm hráčů. I to má na naši kabinu vliv, i když máme super partu. Stále však bojujeme se zraněními (mimo hru jsou Jan Užek, Petr Mokroš a Matěj Pelák). Tuto sezonu jsme ještě nehráli v kompletní sestavě.
Takže až se dáte dohromady, bude to opět ta mistrovská Karviná?
(Usmál se) My nejlepší výkony předvádíme v play off a na to je ještě čas.
Denis Harabiš sleduje, jak jeho karvinský spoluhráč Patrik Fulnek v pohárovém utkání brání Sinišu Dragičeviće z Gračanici.
V sobotu máte před sebou odvetu třetího kola EHF European Cupu v Bosně a Hercegovině proti Gračanici. Co vám první zápas, který jste vyhráli 22:18, ukázal?
Že odveta bude těžká, protože Gračanica je dobrý, vyrovnaný soupeř. Pokud ale předvedeme stejný výkon v obraně jako doma a o něco se zlepšíme v útoku, měli bychom postoupit.
Kvůli nevyhovující hale hrajete významem až třetí evropskou soutěž. Je i ona pro vás důležitá?
Každý pohár je prospěšný. Je to výborná zkušenost, jakou v extralize nezískáte, protože v Evropě narazíte na odlišné týmy, na jiné styly házené. Hrát evropské poháry je pro nás hodně důležité.
