Karlssonova cesta zpátky nahoru byla náročná a skončila v neděli v Kataru.
Rok 2008, to byla pro urostlého Švéda sezona, o které možná už ani sám nesnil. Rodák z Katrineholmu, který se svými 196 centimetry patří k nejvyšším v profesionálním golfu vůbec, vstoupil na European Tour v roce 1991 a okamžitě se zařadil k širší špičce. Po čtyřech letech se dočkal svého prvního titulu, do roku 2002 přidal další tři.
race to dubai 2010(v eurech) 1. Schwartzel (JAR) 513 271 2. Karlsson (Švéd.) 298 634 3. Kaymer (Něm.) 262 779 4. Quiros (Šp.) 223 087 5. Martín (Šp.) 190 950 |
Jenže pak přišla hubená léta, během nichž dokonce jen tak tak zachraňoval hrací kartu na další sezonu. Když byl bez titulu téměř čtyři roky a blížily se jeho 37. narozeniny, možná už ho leckdo začal odepisovat, ale to bylo velmi předčasné. Dvě vítězství v krátkém sledu v létě 2006 všechno změnila a Karlsson se vyhoupl na čtvrté místo v celkovém pořadí European Tour (Order of Merit).
A zdaleka to ještě nebylo všechno. V sezoně 2008 vyhrál další dva turnaje, konečně se velmi výrazně prosadil i na majorech (4. místo na U.S. Open, 7. na British Open a 8. na Masters), stal se evropskou jedničkou. Navíc vyhrál s Henrikem Stensonem i Světový pohár.
Do roku 2009 vstupoval pořádně natěšený. Jenže přišel zdánlivě nevinný problém, který ohrozil celou jeho další kariéru. "Najednou jsem začal mít problémy s rovnováhou a odhadováním vzdálenosti," vzpomíná Karlsson, který si kvůli svému analytickému až zádumčivému stylu hry vysloužil přezdívku "Vědec" a kvůli své podobě "Ivan Drago."
"Nevěděl jsem, jestli jsou stromy ode mě 200 metrů nebo 150 a levým okem jsem nedokázal ani přečíst noviny. Do míčku jsem se nemohl pořádně trefit." Co lékaři původně považovali dokonce za ušní infekci se ukázalo být zapeklitým problémem. Za sítnicí oka se totiž Karlssonovi objevila tekutina (puchýřek) a Švédovi prostě nezbylo nic jiného než čekat, až se vstřebá.
A to trvalo mučivě dlouho. "Zjistil jsem, že se to celkem běžně stává mužům mezi 25 a 50 lety, kteří mají stresující zaměstnání," pokračuje Karlsson. "Bylo to opravdu frustrující, protože jsem se vlastně ani necítil nijak špatně. Doktor mi dokonce říkal, že dokonce můžu trochu hrát, jestli chci, ale pak že úplné uzdravení může trvat déle."
Kdyby měl "normální" zaměstnání, asi by o nic nešlo, ale golf, vyžadující přesnost odhadu? "Hrozné. Vlastně mi skoro nic nebylo, a přitom jsem nemohl vůbec nic dělat."
Karlsson přišel o Open a další velké turnaje a mohl se vrátit až po čtyřměsíční přestávce. A formu rozhodně neměl oslnivou – čtyři cuty a jedno 33. místo ve zbytku roku. Letošní sezonu začal nevýrazným 60. místem v Abú Zabí a nic nesignalizovalo jeho velký návrat. Ten na sebe nedal dlouho čekat.
Už o týden později na svém druhém turnaji roku zvedl nad hlavu cennou "perlovou" trofej v Dauhá. S Robertem Karlssonem už se opět musí počítat. V současném finančním žebříčku Race To Dubai je rázem druhý.
