ANGLICKÁ RADOST V BESKYDECH. Golfista Oliver Fisher na Czech Open v Čeladné

ANGLICKÁ RADOST V BESKYDECH. Golfista Oliver Fisher na Czech Open v Čeladné konečně potvrdil velký talent a získal svou první profesionální trofej. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vítěz z Čeladné Fisher okusí, jestli je české pivo opravdu tak silné

  • 1
První trofej na českém území získal Oliver Fisher v Mariánských Lázních. Jako člen amatérského výběru Velké Británie a Severního Irska vyhrál St. Andrews Trophy 2006. Po pěti letech v moravské Čeladné potěžkal svou první profesionální individuální trofej jako vítěz Czech Open.

Byl jedním z nejslibnějších hráčů své generace. Třikrát vyhrál Faldo Series pro mladé talenty, v roce 2005 se stal nejmladším účastníkem historie Walker Cupu. Ostrovní výběr v Chicagu podlehl USA. O rok později ale v dresu Evropy získal Bonallack Trophy v utkání proti asijsko-oceánskému týmu. Hlavně ale na podzim coby amatér uspěl v kvalifikaci na European Tour.

Tehdy v západočeských lázních byli jeho spoluhráči současná golfová superstar Rory McIlroy ze Severního Irska a také Skot Richie Ramsay, jenž už mezi profesionály mezitím také dokázal vyhrát. "Každý si to musí zasloužit, nikdo vám nedá nic zadarmo," řekl Fisher, jenž se nyní dočkal také.

Je to úleva, naplnit dávné ambice, které do vás vkládalo okolí?
Nikdy jsem se na to nedíval tak, že by se to nutně muselo stát. Golf je taková legrační hra a úspěch v ní přijde ve chvíli, kdy to člověk čeká nejmíň.

Letos jste prošel řadou neúspěchů, šestnáctkrát za sebou jste neprošel cutem. Jak vám bylo?
Ano, doléhalo to na mě. Ale říkal jsem si, abych byl v pohodě. Snažil jsem se na věc dívat ze širšího hlediska. Je mi přece sotva třiadvacet a léta hraju na European Tour, tak by přece bylo hříchem si to neužít. Startem ve Skandinávii se to zlepšilo a teď mi pomohly dva týdny volna. Čekal jsem od sebe, že už by to mohlo přijít, a přesvědčoval jsem se, že jsem dost dobrý na tuhle konkurenci.

Kritické chvíle na vás přišly i v nedělním kole Czech Open. Ztratil jste vedení o tři rány, Mikael Lundberg byl v jednu chvíli před vámi. Kde jste našel sebevědomí zahrát ta rozhodující birdie?
Nemyslel jsem vůbec na to, že bych mohl být druhý. Snažil jsem se dostat svou hru pod kontrolu. Po třinácté jamce jsem byl fakt dole, ale povzbudil mě můj caddie. Řekl mi, že to můžu dokázat.

Zpátky do čela jste se dostal na šestnácté jamce puttem z pomezí foregreenu a semiroughu. Jak se vám to povedlo?
A to jsme ještě byli upozorněni, že nejsme v časovém limitu... Věděl jsem, že na šestnáctce se dá skórovat a při druhé ráně jsem hrál rescue. Ale green je těžký, míč ho přeběhl. Měl jsem to jednodušší v tom, že přede mnou zahrál z mého směru Steve O´Hara chip-in, tak jsem mohlo snáz přečíst green. Byl to prostě vynikající putt.

Byl jste ve vedení už po třetím kole. Pomohlo vám to pro neděli?
Je pravda, že v posledním flightu jsem nebyl už dlouho. Ano, bylo to důležité. A hlavně sobota. Poslední měsíc mě naplnil sebejistotu a tady jsem si potvrdil správnost těch pocitů.

Z vašeho vítězství se radovali i další Angličané. A vy se na oslavu vašeho druhého titulu z České republiky už můžete napít. Bude toho hodně?
Slyšel jsem, že české pivo je silné, ale jsem ještě mladý kluk, no ne? Tak si jich pár dám.