Ta se jezdí před Velkou cenou F1 a zároveň je považována za její předstupeň. "Je skvělé vyhrát a je těžké tomu uvěřit," říkal po závodě. "Vždyť moje matka z toho ani nemůže pořádně mluvit."
Vlastně nebýt matky Vivien (jinak Ayrtonovy sestry), nikdy by na stupních vítězů nestál. Mladý Senna má totiž za sebou dost zašmodrchaný životní příběh.
Už od dětství obdivoval svého strýce. Sám začal v pěti letech jezdit v motokárách, Ayrtonovy závody si v televizi nikdy nenechal ujít. A těšíval se na prázdniny.
"O těch jsme bývali skoro pořád spolu a užili si spoustu legrace," vzpomíná Bruno.
Bylo mu deset, když spatřil ten hrůzný okamžik. Jeho strýc vylétl při Velké ceně San Marina mimo trať a vůz tvrdě narazil do betonové zdi. Přibíhají záchranáři i doktoři, snaží se Sennu dostat rychle z auta a helikoptérou převézt do nemocnice.
Je však pozdě.
Během cesty prodělá jezdec další zástavu srdce, za pár hodin je jeho život navždy ztracen.
Sennova rodina ještě pár hodin po závodě žije se strachem, ale v naději. Jakmile se však dozví tu zdrcující zprávu, Ayrtonův otec a Brunův dědeček neváhá říct: "Nikdy už nebude nikdo z naší rodiny závodit."
Zákaz platí osm let, až v osmnácti se proti němu Senna junior za podpory své matky postaví. Ta totiž o pomoc požádala Gerharda Bergera, velkého Ayrtonova kamaráda a někdejšího týmového kolegu. Ten neváhá a od té doby shání pro Bruna angažmá.
Nejdřív jezdil dva roky v seriálu britské formule 3. Teď zavítal do GP2. Na počest strýce nosí stejnou žlutozelenou helmu jako on.
A už v zimě ji chce vrátit i do formule 1. Rodinný přítel Berger, jinak spolumajitel týmu Toro Rosso, mu totiž nabídl testování.
A od něj je už jen "krok" k závodění.