"Elena je první žena v Moto2, což přitáhne média, sponzory, je to pro nás reklama. Ale je to prostě ženská... Maká na sobě, zajímá se o motorku, zlepšuje se. Jenže nemá na trati takové lokty jako chlapi," vypráví o Španělce Eleně Rosellové její mechanik Peták.
Než se dostal k ní i k angažmá v katarském týmu QMMF, ve kterém díky ropě nic není problém, prožil v motocyklovém šampionátu pozoruhodných dvanáct let. Přitom v mládí nic nenasvědčovalo, že by se měl vypracovat v elitního mechanika.
Vyučil se sice autoklempířem, jako někdejší motokrosař se uměl "hrabat" v motorech, jenže dostat se do světa velkých motorek bylo pro Čecha před patnácti lety mission impossible. Pak v pětadvaceti vyrazil na závody formule 1 do Monaka, kde se potkal s jistým Francouzem, který mu řekl: "Věděl bych o šanci, jak se do Grand Prix dostat. Jen to chce bydlet ve Francii."
Snu se chytil. Přestěhoval se na francouzskou Riviéru poblíž St. Tropez. Nejdřív dělal pro zdejší tým, ze kterého vyrostla stáj MotoGP Tech3, záhy dostal nabídku, aby přešel do týmu Red Bull Yamaha. "To byly pětistovky dvoutakty, takže jsem se dostal hned do královské třídy. Ta nejlepší škola," vzpomíná osmatřicetiletý muž.
Dělal pro Garryho McCoye i Johna Hopkinse, zažil přerod třídy pětistovek v MotoGP. A taky časy, kdy Čech byl v motocyklovém šampionátu osamělý mohykán. "Nebyl tam vůbec žádný český mechanik, zpočátku ani jezdec. Až později přišel Jarda Huleš."
Později přibývali další: třeba Smrž či Pešek. A tak začal vozit na závody českou vlajku. Dlouho zůstávala zabalená, až v květnu 2007 s ní v Číně vyběhl na trať. Ač v té době mechanik tovární stáje Kawasaki, což považuje za vrchol své práce, nadšeně slavil triumf Lukáše Peška.
O dva roky později už pro něj pracoval. Japonská továrna se ze šampionátu MotoGP stáhla, a tak Peták přešel o kategorii níž, k italské squadře Matteoni. Po Peškově vyhazovu prchnul i on a dostal se k lukrativnímu katarskému projektu. "Není to sice MotoGP, ale je tam dlouhodobější vize."
Sám do Kataru jezdí jen před sezonou na testování, jinak se k týmu připojuje až při závodech. S přítelkyní bydlí v Brně, má šestiletého syna. Kočování mu nevadí. "Týden jsem na závodech, pak týden doma. A v zimě mám volno dva měsíce."
Dnes už není mezi mechaniky jediným mohykánem z Česka. Dva jsou v MotoGP u Abrahama, v Moto2 je další u Švýcara Lüthiho a v českém týmu FGR (Moto3) tvoří našinci většinu.
